Honda CB1000 Hornet SP v testu

Stojí přede mnou v krajině zvlněných kopců, Honda CB1000 Hornet SP – a já tomu sotva mohu uvěřit. 157 koní za 12 299 euro. Nejlevnější naháč s tisícovkovým výkonem v tomto segmentu. Ale počkat, říkám si, kde je háček? U levných motorek je vždycky nějaký háček, ne? Nasednu do sedla, poprvé otočím plynem – a najednou chápu: Žádný zatracený háček tu není. Tato Hornet je tvrdou odpovědí Hondy na všechny, co tvrdí, že japonské motocykly se staly nudnými. Je to streetfighter v nenápadném hávu, vlk v rouše beránčím, silák, který tě překvapí, když to nejméně čekáš.

„CB1000 Hornet SP je podle mě opravdový triumf,“ shrnuje jeden z našich testovacích jezdců. „Je to první pokus s novým jménem. A když už ten první pokus působí dojmem, že tohle motorka už dlouho existuje, je vyzrálá, pak je to vždy něco opravdu velkého.“ A přesně tak to je – motorka, která působí, jako by už byla ve třetí generaci, i když je to Honda's prvotina v této konfiguraci v tomto segmentu. Samozřejmě, Honda mohla u motoru sáhnout po známé jednotce z historie Fireblade.

Vzpomínám si na své první metry s Hornet. Pozice k sezení je okamžitě známá, ovládací prvky jsou přirozené, displej je přehledný a jasný. „Sedneš na to a jak z ergonomie, tak z fungování, ta slavná přístupnost je tam zcela daná,“ popisuje kolega ten pocit. „Okamžitě víš, jak s tou věcí jezdit. Nejsou tu žádné hádanky.“ To je čistá Honda-DNA – ta proklatá dokonalost v detailech, která zajišťuje, že se motorka od první vteřiny cítí správně.

„V zásadě je ta motorka taková, že bych řekl, není to myšleno negativně, je to motorka do autoškoly,“ říká zkušený testovací jezdec – a hned ode mě sklízí nesouhlas. Motorka do autoškoly? Možná se to vztahuje na její přístupnost, ale pod tou klidnou fasádou číhá bestie. „Ta motorka je celkově nerozumnější, než byste od Hondy čekali,“ objasňuje jiný kolega. „Je to opravdový streetfighter, nerozumný silniční ďábel.“

A má zatraceně pravdu. První jízda úzkými ulicemi zvlněného světa klame. Tam těch 157 koní ještě opravdu neucítíš – Honda tomuto motoru naučila, jak se chovat v každodenním životě. Ale jakmile se silnice rozšíří, jakmile začneš „být nerozumný a necháš těch 150 koní trochu rozběhnout,“ jak to vyjadřuje testovací jezdec, „pak si najednou v zrcátku všimneš, že je to přece jen silnější než ostatní motorky.“

Čtyřválec Hornet SP je charakter s dvěma osobnostmi. Pod 6 000 otáčkami se chová kultivovaně, téměř zdrženlivě. „Tam už trochu chybí ten úder,“ kritizuje kolega. „Takže pod 6 000, 7 000 otáček, je to trochu mdlé, čekal bych víc.“ To je Jekyllova stránka motoru – zdvořilý, předvídatelný, vhodný pro každodenní použití.

Ale pak přichází proměna. Jakmile otáčky stoupnou, jakmile se motor dostane do svého oblíbeného pracovního režimu, probudí se Hyde. „Když necháš tu Hondu trochu roztočit, pak pocítíš výkon,“ popisuje testovací jezdec transformaci. A jak to pocítíš! Čtyřválec začne zpívat, síla se buduje lineárně, stává se z něj tsunami točivého momentu a výkonu, které tě doslova katapultuje vpřed.

„Motor je opravdu velmi dobře vydařený z hlediska chodu,“ chválí Martin Bauer. „Má téměř žádné vibrace. Nezaznamenáš moc z toho, že i když jedeš při vyšších otáčkách, že tam přicházejí hrubé vibrace.“ To je čisté inženýrství Hondy – motor, který i při 10 000 otáčkách běží kultivovaně jako švýcarské hodinky.

Ale tato kultivovanost má svou cenu. Na supermotostáze, kde se „většinou jezdí na první rychlost,“ jak Martin vysvětluje, se motor stává trochu náročným. „Tam si všimneš, že na té Hondě to trochu ztěžkne, protože to jde trochu prudce na plyn a zase zpět.“ Změna zatížení se stává výzvou, když musíš rychle přidat a ubrat plyn. Na silnici? „Tam to skoro není problém.“

Tady to začíná být opravdu zajímavé. Honda se nespokojila se standardními komponenty. „U Hondy máš to nejsportovnější tlumič,“ vysvětluje kolega důrazně. „Vzadu je TTX. To je tlumič nejvyšší specifikace.“ Není to jen tak nějaký Öhlins tlumič, ale TTX36 – královská třída tlumičové technologie.

V kombinaci s plně nastavitelnou vidlicí Showa vpředu vzniká podvozek, který nemá obdoby. „Stabilita vozidla je opravdu dobře vyřešená,“ potvrzuje Martin. „Máme vždy dobrou zpětnou vazbu a vozidlo se nikdy nestává příliš nervózním.“ Dokonce i v nejpomalejších zatáčkách, které lze „projíždět jen 20-30 km/h, vozidlo není nikdy přehnaně agilní a to dává hodně důvěry.“

Nastavení je mistrovským dílem rovnováhy. Dostatečně sportovní pro ambiciózní jízdu v zatáčkách, dostatečně pohodlné pro každodenní použití. „Úhel kolen není příliš agresivní,“ vysvětluje Martin ergonomii. „Dokážeš to vydržet i delší dobu a horní část těla sedí na vozidle vlastně docela pohodlně.“ To znamená: „Překonat delší úseky s vozidlem“ je bez problémů možné.

„Máš kvalitní brzdy. Myslím, že ve srovnání opravdu jedny z těch lepších,“ chválí testovací jezdec. Brembo Stylema třmeny jsou prohlášením – pevně se zakousnou a ani při nejtvrdší jízdě nepustí. „Můžeš opravdu tvrdě zabrzdit,“ potvrzuje. Hardware je v pořádku, o tom není sporu.

Problém je jinde. „Brzdy fungují vlastně bezchybně jak na trati, tak na silnici,“ vysvětluje Martin. „Jediné, co se dá vytknout, je, že ABS systém je zde velmi konzervativní a neumožňuje skutečně silné zpomalení.“ Elektronika brzdí jezdce, ne brzdy samotné. „To ale není brzdový systém, který zde narazí na své limity, ale je to právě tento poměrně konzervativní ABS systém.“ Příčina: Honda nemá v motocyklu IMU. To znemožňuje šikmé řízení. Zatímco hardware v oblasti podvozku a brzd je tedy na jedničku, Honda se v oblasti elektroniky drží při zemi.

„Honda Hornet mě dnes s přehledem nejvíce překvapila,“ přiznává jeden z našich testovacích jezdců. A to už něco znamená u zkušeného testera. „Byl jsem překvapený, jak pěkně ten motor reaguje na plyn a jak už odspodu má na čtyřválec vlastně sílu a není zaměřený jen na výkon v horních otáčkách.“

Překvapení spočívá v detailech. Zatímco ostatní výrobci sázejí na spektakulární efekty, Honda to dělá subtilněji – ale neméně účinně. Reakce na plyn je přímá, aniž by byla prudká. Quickshifter řadí „zcela hladce, zcela uvolněně,“ jak to popisuje kolega. Motorka odpouští chyby, aniž by byla nudná.

„I když nemá IMU, dneska mi na silnici nechyběla,“ poznamenává stejný testovací jezdec. Zatímco konkurence přichází s čím dál složitější elektronikou, Honda se soustředí na základy – a dělá je perfektně. „V sedle Hondy Hornet jsem si to opravdu užil.“

„Tím, že jsme měli velmi klikatou trať a nebylo tam příliš mnoho dlouhých rovných úseků, myslím, že jsem nemohla využít vše,“ uvádí kolegyně. Hornet je motorka, která zvládne víc, než většina situací vyžaduje. „Ráda bych ji jednou vyzkoušela na závodní dráze, protože věřím, že v sobě skrývá obrovský potenciál.“

To je zároveň prokletí i požehnání. V městském provozu a na klikatých venkovských silnicích Honda ukáže jen zlomek svých schopností. Teprve když se silnice protáhne a umožní vyšší rychlosti, odhalí svou pravou tvář. „Je v ní pořádná, především brutální síla,“ shrnuje testovací jezdkyně.

„Člověk by si mohl myslet, že Kawasaki má z hlediska odezvy motoru a reakce na plyn o něco přístupnější charakter,“ odráží kolega po přímém přepnutí mezi motorkami. „Je to všechno trochu lineárnější, trochu jemnější.“ To je pravda – Z900 SE je krotší, příměji reagující.

„Ale pokud je někdo, kdo říká, že má prostě rád pocit, že sedí na takovém powerhouse a přichází síla s velkou razancí,“ pak je Honda tou správnou volbou. Není hladká jen pro hladkost samu. Má charakter, hrany a kouty – ale jen tam, kde to dává smysl.

Tady to začíná být opravdu zajímavé. „Sice mluvíme o tisícovce, ale cenově je zařazena do vyšší střední třídy,“ vysvětluje kolega tuto zvláštnost. „A srovnává se tam s motorkami o výkonu 120, 130 koní.“ To je mistrovský kousek Hondy – motorka s 157 koňmi za cenu konkurence s 120 koňmi.

„Je to jako když jdeš na střední školu a pak se vrátíš na základku, abys tam na školním dvoře někoho zmlátil,“ říká tentýž testovací jezdec naprosto jasně. Je to nespravedlivá výhoda – ale výhoda, kterou Honda vědomě vytvořila.

Honda CB1000 Hornet SP, známá svou suverénní stabilitou, nachází v Bridgestone S23 kongeniálního partnera. Pneumatika zesiluje pocit propojení s motocyklem a poskytuje spolehlivý grip a vysokou stabilitu i při silném zrychlení v zatáčkách. Kombinace motoru s vysokým točivým momentem a stabilního podvozku Hornetu je S23 suverénně zvládnuta, což jezdci poskytuje maximální kontrolu a důvěru v každém náklonu – ideální pro sportovní toulky a rychlé jízdy po venkovských silnicích.

Honda CB1000 Hornet SP je poháněna kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcem s objemem 1 000 cm³. Maximální výkon je 157 koní při 11 000 ot/min, točivý moment činí 107 Nm při 9 000 ot/min. Šestistupňová převodovka je vybavena Quickshifterem včetně funkce Blipper. Naměřená hmotnost je 212,5 kg s plnou nádrží, výška sedla je 809 mm. Podvozek tvoří 41 mm obrácená vidlice Showa SFF-BP vpředu a plně nastavitelný tlumič Öhlins TTX36 s Pro-Link vzadu. Brzdový systém zahrnuje dvě 310mm třmeny Brembo Stylema vpředu a 240mm kotouč Nissin vzadu. Rozvor činí 1 455 mm, rozměry pneumatik Bridgestone S23 jsou vpředu 120/70ZR17 a vzadu 180/55ZR17.

Elektronika zahrnuje HSTC, Wheelie-Control, Engine Brake Control, tři přednastavené a dva individuálně nastavitelné jízdní režimy. 5palcový TFT displej s RoadSync poskytuje všechny důležité informace na první pohled. LED osvětlení, hliníková kyvná vidlice a ESS doplňují balíček.

V porovnávacím testu naháčů 2025 byl použit Arai Quantic – ručně vyráběná přilba s jasnou prioritou na bezpečnost. Její kulatá, hladká skořepina má pomoci lépe odvádět energii při šikmém nárazu, místo aby ji přenášela přímo na hlavu. Zvláště příjemný je o něco širší otvor přilby, který umožňuje snadné nasazování a sundávání. I delší jízdy zůstávají pohodlné, a to díky kvalitnímu vnitřnímu vybavení a dobré ventilaci. Quantic splňuje aktuální normu ECE R22-06. Zde více informací o přilbě

Honda CB1000 Hornet SP se s cenou 12 299 € v Německu, 14 090 € v Rakousku a 12 990 CHF ve Švýcarsku umisťuje jako atraktivní nabídka v segmentu naháčů. Je zvláště zajímavá pro jezdce, kteří hledají vysoký výkon a klasickou kulturu čtyřválce za rozumnou cenu. Ti, kteří se obejdou bez špičkové elektroniky, získají suverénní motorku s kvalitním podvozkem. Zde přejděte k porovnání cen

Pro náš velký srovnávací test naháčů 2025 jsme pořádně šlápli na plyn: Sedm zkušených testerů z 1000PS, včetně našeho odborníka na závodní dráhy Martina Bauera, si nemilosrdně posvítí na pět nejžhavějších naháčů. Místo povrchních dojmů u nás dostanete tvrdá fakta: Každá motorka je systematicky hodnocena v mnoha kategoriích, vážená na naší 1000PS-váze a důkladně testována jak na silnici, tak na závodní dráze Bad Fischau. Co je na našem testu skvělé: Díky různorodým typům jezdců – od každodenních dojíždějících až po profesionály na závodní dráze – získáte hodnocení ze všech relevantních úhlů pohledu. K tomu přidáváme podrobnou analýzu cen na trhu a skutečné hlasy komunity od vás, uživatelů 1000PS. Výsledek: Nejrozsáhlejší a nejupřímnější srovnání naháčů, které v roce 2025 najdete – se vším, co potřebujete pro své rozhodnutí o koupi. Již více než 20 let testujeme u 1000PS motocykly s vášní, precizností a blízkostí k trhu. Náš tým je široce rozložen – redaktoři, video profesionálové, datoví analytici, YouTube experti a skuteční znalci motocyklového průmyslu spolupracují na tom, aby vám poskytli fundovaný obsah. Naše redakční příspěvky se objevují v 16 jazycích a měsíčně oslovují přes 6 milionů motocyklových nadšenců po celé Evropě. Na co jsme obzvláště hrdí: Naší důvěryhodnosti se těší nejen tisíce motocyklistů a motocyklistů, ale také prodejci a výrobci. Tato důvěra je naším nejsilnějším hnacím motorem – a přesně podle toho se každý den měříme.

Komunita 1000PS reaguje na novou Hondu CB1000 Hornet a Hornet SP s velkým zájmem, ale také s rozporuplnými pocity. Zvláště pozitivně je vyzdvihován atraktivní poměr cena/výkon, solidní zpracování a osvědčená spolehlivost Hondy – faktory, které pro mnohé pozicují motorku jako cenově dostupný naháč vhodný pro každodenní a dálkové jízdy. Zároveň však řídký elektronický balíček sklízí kritiku: Absence zatáčkového ABS, systémů podporovaných IMU a tempomatu je často považována za neaktuální, zvláště v segmentu, který žije z technické rafinovanosti. Zatímco mnozí považují motor za kultivovaný a dostatečně silný pro sportovní jízdu po venkovských silnicích, jiní kritizují výkonovou špičku až za hranicí 6000 ot/min a vidí to jako nedostatek pro každodenní jízdu zaměřenou na zatáčky. Co se designu týče, Hornet silně polarizuje – zatímco někteří mají rádi moderní vzhled, objemný sériový výfuk je téměř jednomyslně považován za designový přešlap. Verze SP přesvědčuje jen částečně, protože přidaná hodnota oproti základní verzi se mnohým zdá příliš malá. Celkově je nová CB1000 Hornet vnímána jako pragmatická alternativa k evropským hypernaháčům – snadno ovladatelná, cenově dostupná, s omezeními v dynamice a výbavě, ale s typickým charakterem Hondy pro jezdce, kteří hledají jednoduchý, spolehlivý naháč.