KTM 790 Duke vs. Triumph Trident 800 2026 v testu

Na papíře by se otázka dala rychle zodpovědět: Triumph Trident 800 nastupuje s větším výkonem a hraje vlastně o třídu výš než KTM. Přísně vzato by logičtějším soupeřem pro 790 Duke byla menší Trident 660. Ale papír je trpělivý. Oba motocykly mají necelých 800 kubíků, u točivého momentu jsou dokonce téměř vyrovnané. A právě tam začíná být zajímavé.

Zatímco Triumph pro rok 2026 staví s Trident 800 nový roadster s klasičtějším designem, kulatým světlometem a měkkými liniemi, i 790 Duke prošla rozsáhlým zásahem. Ergonomie, podvozek a brzdy jsou nové, respektive přepracované, známý řadový dvojválec byl upraven pro Euro 5+.

Jak rozdílných může být necelých 800 kubíků? Docela dost. Řadový trojválec Triumphu produkuje 115 koní a 84 Nm a chová se přesně tak, jak si člověk přeje od dobrého triple. Dole nekomplikovaný, uprostřed silný a nahoře s dostatečnou čilostí, aby rozezněl známý zpěv trojválce. Můžete se pohodlně projíždět městem, klidně akcelerovat z obce a přesto na horském průsmyku pořádně přidat plyn. Silnou stránkou přitom není jen špičkový výkon. Je to ten čistý, přístupný způsob předávání síly. Motor to člověku prostě usnadňuje.

A KTM? Ta přichází s 95 koňmi a dokonce 87 Nm. U Stammtische tak sice chybí 20 koní, na silnici to ale bolí mnohem méně, než by se čekalo. Zhruba od 2500 do 3000 ot/min začíná dvojválec pracovat čistě, poté opravdu pěkně tlačí právě ve spodní a střední polovině otáček. Z úzké vlásenky proto Duke nepotřebuje horotřesnou špičku výkonu. Plyn, točivý moment je tu, další zatáčka.

Teprve když motor vytočíte dál, ukazuje trojválec své další rezervy. Triumph nahoře prostě ještě přidá, zatímco u KTM je dřív konec zábavy. V běžných zatáčkách se ale často pohybujete přesně tam, kde dvojválec hraje své nejlepší karty.

Rozdíly pokračují při řazení. Triumph dodává quickshifter sériově a nastavil ho velmi jemně. Rychlostní stupně proklouzávají čistě, aniž by při každém přeřazení nahoru přerovnávaly krční obratle. To perfektně sedí ke zbytku motocyklu: nekomplikovaný, přístupný a hladký.

U KTM stojí quickshifter příplatek. Doporučení si ale i tak zaslouží. Už u první 790 Duke v roce 2018 tvořily motor a quickshifter docela povedenou kombinaci. A i dnes k Duke perfektně sedí tento tvrdší, mechaničtější pocit z řazení. Zařadit, další stupeň, při podřazení možná ještě jeden drzý projev z výfuku – KTM z toho udělá malou událost.

Vlastně by dražší Triumph měl u elektroniky ujíždět. Platí to ale jen částečně. Oba motocykly pracují se šestiosou IMU, a mají tak systémy zabezpečení závislé na náklonu. Zatáčkové ABS a kontrola trakce závislá na náklonu jsou tedy přítomné na obou stranách, k tomu přicházejí různé jízdní režimy. U opravdu důležitých bezpečnostních funkcí si levnější KTM stojí překvapivě dobře.

Triumph sériově přidává ještě tempomat a quickshifter. U KTM je možné takové funkce doplnit za příplatek. Aspoň už dřívější demo-režim je minulostí, přesto zůstává princip stejný: kdo chce Duke se všemi technickými cukrátky, musí sáhnout do regálu příslušenství.

U displeje se ale role otáčí. 5palcový TFT KTM je přehledný, dobře čitelný a relativně intuitivně ovladatelný. Podíváte se a najdete, co hledáte. U Triumphu je v kokpitu znovu ta známá kombinace LCD a TFT displeje. Funguje to. Všechny důležité informace jsou k dispozici. Hezké nebo obzvlášť intuitivní ovládání to ale ještě zdaleka není. Právě proto, že se Trident jinak povedla jako opravdu hezký motocykl, působí tato jednotka trochu jako zjevné úsporné opatření na jinak povedeném stroji.

U podvozku se ze srovnání definitivně stává studie charakteru. Triumph sází na Showa. Vpředu pracuje vidlice typu upside-down, u které lze nastavit tlakovou i tažnou fázi, vzadu se také dá zasáhnout. V základním nastavení zůstává Trident přesto na komfortnější straně. Leží stabilně v zatáčce, čistě drží linii a dá se pěkně obtáčet radiusem. Zároveň dostatečně tlumí, aby se z dlouhé celodenní jízdy nestala fyzioterapeutická nutnost.

KTM se vydává jiným směrem. WP dodává rovněž nastavitelný podvozek, přičemž tlakovou a taženou fázi na vidlici lze pohodlně měnit přes malá kolečka. Nářadí k tomu není potřeba. Především je základní nastavení pevnější a přímější.

V roce 2018 nazvala KTM 790 Duke skalpelem. Jméno sedí stále. Dá se s tím Trident v zatáčkách úplně zatlačit? Ne. Tak obrovský rozdíl to není. Ale nejpozději na nerovném asfaltu poznáte, že Triumph dovoluje více pohybu, zatímco Duke více sází na preciznost a bezprostřední zpětnou vazbu. Kdo chce agresivněji brzdit do zatáčky a cítit více tlaku na předním kole, bude se rychleji cítit doma na KTM. Kdo hledá férový kompromis mezi tempem a komfortem, dostane ho na Triumphu.

S mými zhruba 175 cm sedím na Triumphu velmi vzpřímeně. Řídítka jsou relativně vysoko, sedací trojúhelník je uvolněný a úhel kolene nedává důvod ke stížnosti. I nahoru zůstává kolem nádrže a kolen dostatek místa. K tomu přichází slušně vypolstrované sedadlo. Krátce řečeno: sednout a jet.

KTM byla dříve výrazně radikálněji zaměřená na přední kolo. Sedělo se pocitově téměř na hlavě řízení a získal jste sice hodně citu z přední části, ale ne každý chtěl trávit nedělní projížďku v permanentním útočném postoji. Pro rok 2026 KTM zasáhla přesně tam. Nová řídítka, vpředu užší a o něco silněji vypolstrované sedadlo a větší vzdálenost mezi řídítky a nádrží dělají pocit ze sezení klasičtějším a přístupnějším.

Úplným gentlemanem se proto Duke nestává. Stále se opíráte trochu více k přednímu kolu, dostanete více tlaku na přední část, a tedy i více citu pro to, co přední pneumatika právě dělá. Je to sportovnější, aniž by to bylo znovu nepohodlně radikální. Přesně takhle se to má rádo!

Definitivní test brzd v přímém střídání mezi oběma motocykly bych rád udělal. Ten ale v tomto případě nebyl možný, protože KTM byla v době natáčení ještě na tiskové prezentaci. Z jednotlivých jízd ale zůstává jasný obrázek: obě brzdové soustavy fungují dobře a obě nejsou zbytečně kousavě naladěné. To odpovídá oblasti použití, protože ani Triumph, ani KTM tady nechtějí oslovit jen zkušené řezače zatáček.

Právě začátečníci a přestupující jezdci by se také měli cítit dobře. Brzda, která se při prvním kontaktu s pákou hned pokusí zastavit rotaci Země, by tu byla nemístná.

Teď by si člověk mohl myslet: Triumph má více výkonu, quickshifter a tempomat sériově – takže to bude finančně opravdu hrozné. Tak zlé to ale není. V Německu stojí Triumph Trident 800 necelých 9700 eur, KTM 790 Duke necelých 8700 eur. Mezi motocykly tak leží zhruba 1000 eur. U Duke je ale nutné zohlednit, že quickshifter a tempomat se musí zaplatit navíc.

A právě proto by se neměla srovnávat jen holá základní cena. Kdo KTM odpovídajícím způsobem vybaví, část její cenové výhody znovu roztaje. Aktuální ceny najdete zde: Koupit KTM 790 Duke a Triumph Trident 800.

Co tedy zůstává po tomto trochu zvláštním srovnání?

Triumph Trident 800 je pro mě elegantní roadster. Její trojválec běží hladce, krásně zpívá, nahoře má více rezerv a přesto se dá pohybovat naprosto uvolněně. Podvozek dovoluje sportovní jízdy, komfort přitom neodsouvá stranou. Sedací pozice, sériová výbava a jemný quickshifter zapadají do tohoto obrazu.

KTM 790 Duke je drzejší motocykl. Její dvojválec udeří s 87 Nm silně právě dole a uprostřed, pevnější podvozek spíše vybízí k útoku a sedací pozice vás přiblíží k přednímu kolu. Pro rok 2026 se stala přístupnější, aniž by odhodila svůj starý charakter skalpelu.

Která je lepší? To neobvykle silně závisí na tom, co si člověk představuje pod dobrým naked bikem. Kdo chce po práci pitvat zatáčky, měl by rozhodně vyzkoušet KTM. Kdo naopak spojuje sportovnost s větším klidem, komfortem a tímto nádherným trojválcem, přistane pravděpodobně na Triumphu.