Jihoafrická republika na enduru: zelené svahy nad oceánem

Mírné zelené kopce se valí až k okraji útesů, posety doškovými kruhovými chýšemi, a dole Indický oceán buší do skal. To je Wild Coast na východ Jihoafrické republiky. Nkde mezi tím stoupá svah tak zelený a tak prudký, že před předním kolem zůstane jen moře a nebe. Pro m je takové stoupání v sedle endura jako cesta do nebe, slzy štstí zaručeny. Jestli jsou ty slzy od štstí, nebo od laktátu v předloktích, rozhodne tvoje kondice. Jak strmé, jak mokré a jak kluzké toto pobřeží bude, rozhoduje o tom, kdy pojedeš, a o úrovni, se kterou přijedeš.

Wild Coast leží v provincii Eastern Cape, Východním Kapsku, a táhne se od řeky Great Kei na jihu po Mtamvunu na severu. Krajina za pobřežím začíná zelenou, mírn zvlnnou pahorkatinou, v roklích a vlhkých pobřežních údolích roste stálezelený les. Samotné pobřeží se nedokáže rozhodnout. Zátoky, pláže a laguny se střídají se skalnatými mysy a strmými útesy, které padají přímo do moře.

Smrem na sever, v Pondolandu, se ploché pískovcové stolové plošiny střídají s velmi strmými říčními kaňony, jako je ten řeky Msikaba, a mezi Port St Johns a kaňonem Oribi leží Pondoland Centre of Endemism, botanický hotspot plný rostlin, které rostou jen tady. U Waterfall Bluff nedaleko Lusikisiki padají vodopády z útesů přímo do oceánu a vedle se z vody tyčí pyramidovitá Cathedral Rock. Vodopády Magwa Falls padají 142 metrů hluboko do rokle. V rezervaci Mkambati, prvním ramsarském mokřadu provincie, tedy mokřadu mezinárodního významu, padá do moře rovnž vodopád.

Z vysokých vyhlídek uvidíš delfíny a velryby keporkaky a velryby jižní, velký druh z čeledi velrybovitých, které sem připlouvají rodit mláata. V jižní zim, zhruba od kvtna do července, táhne na sever Sardine Run.

DNA Wild Coast: lidé, dobytek a historie sdílejí tytéž kopce. Za apartheidu tu ležel homeland Transkei, v letech 1976 až 1994 formáln nezávislý stát, který mezinárodn nikdo neuznal. Je to tradiční zem Xhosů a každá cesta k pobřeží vede tímto jádrem jejich území. Severní část se jmenuje Pondoland, domov Mpondů.

Dobytek patří ke každodennímu obrazu. Celá stáda leží na pláži nebo stojí na silnici, jako by si pobřeží zarezervovala pro sebe. Krom Port St Johns a Coffee Bay tvoří pobřežní obce severn od Kei často jen pár domů. Davy turistů chybí. U silnice N2, asi 32 kilometrů jihozápadn od Mthathy, leží Qunu, kde Nelson Mandela vyrůstal a kde je pohřben; narodil se 18. července 1918 v Mvezu na řece Mbashe.

Coffee Bay vdčí podle povsti za své jméno vraku, z nhož moře vyplavilo kávová zrna na pláž. Jižn odtud stojí před ústím řeky Mpako Hole in the Wall, samostatn stojící skála z pískovce a břidlice s velkým otvorem vymletým vodou, kterým bije příboj. Xhosové ji nazývají esiKhaleni, místo zvuku, podle hřmní ve skále, a mnoho místních v ní vidí bránu do svta předků. Líbí se mi, že tahle dominanta je pojmenovaná podle svého zvuku.

Na endurových trasách Wild Coast se povrch neustále mní, od travnatých kopců přes kamenité kozí stezky a lesní úseky až po skály a brody. Z pláží vedou prudká stoupání přímo nahoru na útesy, nahoře máš před sebou oceán jako modrou stnu. Pro m je to jádro tohoto pobřeží. Obtížnost tu často spočívá spíš v rovnováze než v trakci.

Brody patří k dennímu programu a bývají kluzké, s volnými nebo slizkými kameny a hloubkou vody, kterou tžko odhadneš. U brodu, jehož dno nevidím, má moje přední kolo bohužel vždycky názor rychleji než moje hlava. Po dešti se lesní stoupání a vedlejší cesty mní v bláto a klouzačku a na vedlejších cestách Transkeie čekají strmé, rozježdné úseky s hlubokými kolejemi a bahenními dírami. Klidnji to jde krom dobytčích stezek po šotolinových cestách u pobřeží, mezi zelenými kopci a malými vesnicemi.

Asfalt zůstává výjimkou, protože N2 vede daleko ve vnitrozemí; severn od Kei mají asfaltovou silnici až k ní jen Coffee Bay a Port St Johns, všechny ostatní přístupy k pobřeží jsou šotolinové. Do Coffee Bay jedeš po asfaltu s výmoly, za ním smrem k Hole in the Wall přechází v šotolinu. Pro orientaci zůstává N2 tvou páteří, z ní odbočují cesty k moři. íslo, které terén popisuje nejlépe: 70 až 100 kilometrů mří denní etapy na hard-endurových okruzích s průvodcem, při pti až šesti hodinách v sedle.

Kolik umu potřebuješ, záleží především na tom, jestli jedeš s průvodcem, nebo sám. V programu RIDE KTM je například jihoafrická endurová tour s Alfiem Coxem, kterou pořádá Alfie Cox Racing z Cato Ridge v KwaZulu-Natalu. Hostitel skončil v roce 2002 druhý v motocyklové kategorii Dakaru na KTM, v roce 1995 vyhrál první Erzbergrodeo a devtkrát Roof of Africa v Lesothu. Tour je vypsána pro úrovn 1 až 5 (z 5), pro každou technickou pasáž existuje objízdná trasa. Alfie je u toho celou dobu, pomáhá na obtížných překážkách a v případ potřeby vyjede tvůj motocykl nahoru sám. Moje hrdost by radši spadla, než aby přenechala řídítka druhému muži Dakaru. Můj rozum by mu je už dávno předal.

Tour trvá osm dní, s pti jízdními dny a dvma dny odpočinku. První tři startují v White Clay Resort u Coffee Bay, na okruzích dlouhých zhruba 80, 70 a 80 kilometrů. Pak se jede autem asi 500 kilometrů do KwaZulu-Natalu na dva jízdní dny lesy, cukrovou třtinou, vesnicemi a buší. 98 procent je off-road, technika má přednost před tempem. Zapůjčený motocykl (KTM nebo GasGas), benzín, ubytování a strava jsou v cen, letenky ne. Vše ostatní najdeš na webu Ride KTM s termíny, informacemi a cenami.

Málokterá hard-endurová tour mi přináší tolik superlativů jako tahle: prudké svahy s výhledem na moře, intenzivní a nádherná příroda, pohodový Alfie Cox a opravdu náročný terén.

KTM popisuje úrovn takto: úrovn 1 a 2 jsou vhodné pro začátečníky, se šotolinovými cestami, polními cestami, vymletými pistami a jednoduchými brody. Úroveň 3 přináší extrémní stoupání a náročné průjezdy řekami a potoky, doporučuje se praxe v off-roadu. Úroveň 4 vyžaduje pravidelnou praxi na skalních stupních, v kolejích a na kluzkém povrchu, úroveň 5 nejtžší úseky za každého počasí.

Jako Evropan bych tuhle oblast na vlastní pst nedoporučil. Příprava je prost příliš náročná. Místní zvyklosti jsou složité a trasa se kvůli bujné vegetaci mní prost příliš rychle. Track, který byl před rokem ješt sjízdný, může být te úpln zarostlý. Realisticky se tahle tour dá absolvovat jen s velmi zkušeným místním.

Kdo si pod Jihoafrickou republikou představuje včné slunce, na tomto pobřeží zmokne. Nejvíc prší od října do března, v průmru 10 až 15 deštivých dní za msíc, v červnu a červenci jsou to jen asi tři. V lét se denní maxima pohybují mezi 25 a 27 °C a vzduch je lepkavý: v Port St Johns je od listopadu do března odpolední vlhkost vzduchu kolem 80 procent. V okolí Mthathy hrozí silné bouřky.

V jižní zim jsou nejsušší msíce červen až srpen, Port St Johns má v červenci a srpnu maxima kolem 21 °C a ve vnitrozemí namří Mthatha v červnu a červenci v noci v průmru 4 °C. Pro aktivní dovolenou jsou podzim a zima považovány za příjemné. Cenou jsou krátké dny, v Durbanu zapadá slunce v červnu kolem 17 až 17:30. Evropané přijíždjí vtšinou ve svých zimních msících, tedy uprostřed letních dešťů, a na seznamu vcí na tour je lehké oblečení do dešt. Vrcholy veder přináší paradoxn jaro, Mthatha v září namřila až 44 °C. Na naší tour jsme mli štstí pršelo jen jednou a jinak jsme si užívali pohodové "zimní počasí".

Po přívalových deštích řeky a laguny nebezpečn stoupají a meteorologická služba radí je v tu dobu nepřejíždt. V roce 2023 se u Coffee Bay utopila turistka při přechodu laguny bhem povodn. Když je brod po bouřce vysoký a hndý, počkáš, nebo se otočíš. Po silnicích se voln pohybují krávy, kozy, osli a kon, ke srážkám dochází a v noci se dobytek objeví před tebou bez varování. Plánuj tak, abys dorazil před západem slunce.

Z Evropy letíš vtšinou přes Johannesburg do Mthathy, nejbližšího letišt centrální Wild Coast, s Airlinkem za nco přes hodinu. Pro sever je nejjednodušší cestou Durban s mezinárodním letištm King Shaka, pro jih může být blíž East London. Nejpohodlnjší je pro m varianta s průvodcem přes program RIDE KTM: zapůjčený motocykl a benzín jsou v cen a Alfie skupinu vyzvedne v Mthath. Eastern Cape je považován za oblast bez malárie.

Braai, grilování nad otevřeným ohnm, je v Jihoafrické republice národní sport a na rošt patří boerewors, stočená klobása. Na tour je jeden večer s braai u Alfieho doma. Na Wild Coast se na stůl dostávají čerstvé ryby a plody moře.

Kuchyn tohoto kraje je kuchyn Xhosů. Umngqusho, samp (drcená kukuřičná zrna) s fazolemi, patřil podle jeho dlouholeté kuchařky Xoliswy Ndoyiyi k Mandelovým oblíbeným jídlům. Umphokoqo, drobivá kukuřičná kaše s kyselým mlékem, se také nazývá African Salad jediný salát, který bych si po dni na kozích stezkách dobrovoln objednal. Dršťky se podávají vtšinou jako dušené jídlo s pap, hustou kukuřičnou kaší. K tomu umqombothi, kalné, nakyslé xhoské pivo z kukuřice a čirokového sladu s nízkým obsahem alkoholu, které bych ochutnal až se sklopeným bočním stojanem.

Z tohoto pobřeží mi zůstane hlavn jeden obraz: zelený svah, oceán, kruhové chýše na obzoru, večer kouř z braai. Jestli přitom potečou slzy štstí, záleží na tvém umu a na tom, jak upřímn se zařadíš na stupnici KTM.

Nils Müller stojí jako NastyNils za 1000PS. Více než 25 let v motocyklovém byznysu, přes 1 000 otestovaných motocyklů a cesty do více než 50 zemí formují jeho pohled. Sám jezdí hard enduro, rally i na závodní trati.