Yamaha Tenere 700 2025 – Test na asfaltu

Yamaha Tenere 700 se v posledních letech proslavila především svou offroadovou schopností a robustností. Pro modelový rok 2025 Yamaha přepracovala nkteré klíčové prvky této cestovní enduro zamřila se mén na radikální inovace a více na cílené technické a ergonomické úpravy. Místo další prezentace v terénu byla nová verze tentokrát testována za silničních podmínek: na úzkých silnicích v oblasti Bucklige Welt, v zatáčkách alpského předhůří, na dálničních úsecích i v mstském provozu. Součástí programu bylo i deštivé počasí. Testovací tým, složený z šéfredaktora Pokyho, enduro cestovatele Wolfa a cestovního enduristy McGregora, hodnotil přepracovanou Tenere 700 z různých úhlů pohledu.

V centru technické modernizace stojí nov zabudovaný Ride-by-Wire systém, který nahrazuje dosavadní plynové lanko. Umožňuje poprvé použití dvou jízdních režimů Explore a Sport a také vypínatelnou trakční kontrolu. Novinkou je také volitelný Quickshifter s funkcí Blipper, který umožňuje řazení bez spojky v obou smrech, bohužel však nebyl nainstalován na naší testovací motorce. Podvozek byl přepracován v nkolika oblastech a nyní je pln nastavitelný - včetn předptí pružiny vpředu a útlumu vzadu.

Také v oblasti ergonomie a zobrazení došlo k vylepšením: Nový 6,3palcový TFT displej nabízí dva režimy zobrazení, ovládací koncept byl přepracován a skupiny přepínačů na řídítkách a kokpitu byly nov navrženy. Yamaha se však i nadále vyhýbá dalším funkcím, jako je tempomat nebo vícestupňová trakční kontrola s odkazem na funkční a redukovaný charakter modelu. Zda tato rozhodnutí splňují požadavky moderních cestovních tras, bylo v průbhu testu podrobnji zkoumáno.

Při přímém nasazení na silnici se rychle ukazuje, že nová logika jízdních režimů představuje jednu z klíčových zmn v každodenním používání. Oba režimy Explore a Sport se výrazn liší. Zatímco Sportovní režim pracuje s přímjší odezvou na plyn a stává se preferovaným režimem při svižné jízd, Explore nabízí jemnjší charakteristiku, která je příjemná při dešti nebo v mstském provozu. Poky si zde všiml, že Sportovní režim mu připomíná starou Tenere s plynovým lankem zejména na mokré silnici se zdá být přepnutí na Explore režim rozumné. Dosud typické CP2 zmny zatížení při nízkých otáčkách jsou však i ve Sportovním režimu mén ostré.

Trakční kontrola zůstává omezena na jednu úroveň, je bu zapnutá, nebo vypnutá, což Yamaha odůvodňuje s odkazem na puristickou orientaci modelu. Stejn tak je zde třístupňové ABS, které se však v silničním provozu nijak zvlášť neprojevovalo zůstalo neustále aktivní. Asistenční systémy lze deaktivovat nejen prostřednictvím menu vyvolaného přepínačem režimů, ale také velmi snadno pomocí tlačítka ABS v kokpitu. Toto tlačítko je nutné držet stisknuté tři sekundy a systémy se vrátí do posledního nastavení. Nejvtší výhodu to však poskytuje v nezpevnném terénu.

Nový TFT displej nabízí dva režimy zobrazení: styl připomínající analog s simulovaným kruhovým přístrojem a zjednodušenou, rallye-inspirovanou variantu. Grafické provedení bylo hodnoceno jako moderní a přehledné. Co se týče ovládání, používá se joystick na levé stran řídítek a přepínač režimů vpravo. Poky kritizoval rozdlení funkcí: Přestože existuje přepínač označený Mode, ten přímo nepřepíná mezi dvma jízdními režimy k tomu je nutný samostatný zásah. Dal bych to přímo na jeden knoflík, poznamenal k logice tohoto rozhodnutí.

Ergonomicky se Tenere 700 pro vyšší jezdce ukázala stále dobře použitelnou. S výškou 1,87 m Poky zjistil, že vozidlo zůstává dobře ovladatelné i při delší jízdní pozici, i když tžišt je stále znateln vysoko. Chování při zatáčení zůstává jako u předchozích modelů spíše neutrální, rychlé zmny smru vyžadují aktivní nasazení typické chování u vozidel s 21palcovým předním kolem. Kritika padla na brzdný výkon. Poky poukazuje na znatelnou volnost v přední vidlici, která se ponoří s malým odporem, než se začne tlumení aktivn projevovat. Zde by mohla být práce podvozku ješt progresivnjší. Přesto bylo možné motocykl v zatáčkovitém terénu rychle pohybovat a celkov poskytoval konzistentní jízdní pocit. Motivovaní jezdci by však mohli jak na zpevnných cestách, tak mimo n preferovat Tenere 700 Rally s kvalitnjším KYB podvozkem.

Jedním z témat, které se obzvlášt při delších cestách projevuje, je ergonomie pro řidiče a spolujezdce. Celistvé sedlo je v roce 2025 nové. Umožňuje vtší volnost pohybu, což je v terénu užitečné, ale na dlouhých silničních etapách nabízí pouze omezený komfort. Poky zjistil, že čalounní se pomrn rychle prosedí a zejména na delších dálničních úsecích může vést k nepohodlí při sezení. Také pozice spolujezdce byla diskutována: Pro menší spolujezdce je výhled dopředu omezený a chybjí standardní úchyty nebo jiné možnosti držení. Pokyho závr: Existují podstatn zajímavjší modely pro cestování ve dvou.

Další kritika se týkala ochrany proti vtru. I přes nkolik úprav zůstává čelní štít spíše úzký a poskytuje vtším jezdcům jen omezenou ochranu před vtrem nebo deštm. Při dešti si Poky všiml, že ramena byla zcela vystavena počasí. Zároveň je však třeba poznamenat, že vtší čelní štít by pravdpodobn negativn ovlivnil charakteristický vzhled Tenere. Alespoň pro nás, testery z 1000PS, může s rallye vzhledem Tenere soupeřit jen málo cestovních endur. Kompromis, který Yamaha možná vdom přijala.

Wolf má bohaté cestovatelské zkušenosti nedávno byl v oblastech jako Kavkaz, Albánie a Chorvatsko. Pro nj je rozhodující, zda motocykl zůstává funkční i na špatných silnicích a bhem dlouhých etap. Jednodílné sedlo hodnotí pozitivn, zejména s ohledem na aktivní styl jízdy mimo zpevnné cesty. Především na strmjších úsecích nebo při delší zátži ocení volnost pohybu, kterou tato konstrukce umožňuje. I když není komfort sezení sám o sob výjimečn vysoký, považuje sedlo za minimáln rovnocenné předchozímu modelu.

Také přepracovaný podvozek zanechává pozitivní dojem. Skutečnost, že je nyní nastavitelný vpředu v předptí pružiny a vzadu v útlumu, podle Wolfa poskytuje praktickou výhodu zejména při mnícím se zatížení. V testu nebyla nastavení mnna, protože ladní bylo na silnici považováno za vhodné. Pro použití v terénu zde vidí další potenciál.

S výškou přibližn 1,75 m nepatří Wolf mezi obzvlášt vysoké jezdce. Výška sedla Tenere 875 mm může v nkterých situacích představovat výzvu. Motocykl popisuje jako celkov obratný, přestože má stále relativn vysoké tžišt. Nové umístní nádrže - nyní níže a více vpředu - mírn snížilo tžkopádnost oproti předchozímu modelu, zcela ji ale neodstranilo. Při manévrování a zastavení na nerovném povrchu může být nutné jednat předvídav. To však není nic neobvyklého pro tento typ vozidla, ale bohužel bžná praxe pro jezdce krátkých nohou na cestovních endurech.

asto diskutovaným bodem v adventure komunit je přechod na elektronicky řízené systémy zejména nové Ride-by-Wire. Wolf se zde nenechává ovlivnit možnými obavami: Cestoval na dlouhé vzdálenosti s mnoha moderními motocykly a nikdy nezažil problém s elektronikou, který by ho zastavil na cest. I na odlehlých trasách jako ve Střední Asii nebo na Balkán byla moderní elektronika dosud spolehlivá. Představa, že jednodušší systém s lankem je automaticky robustnjší, podle nj již není aktuální. Jeho závr zní: Neml bych žádné obavy jet s modelovým rokem 2025 Tenere kolem svta.

Pro Wolfa zůstává klíčovým tématem absence tempomatu. Zejména na dlouhých, monotónních úsecích jaké se vyskytují i v odlehlých oblastech bez dálnic, ale s hodinovými rovinkami by si toto vybavení přál. S novým systémem Ride-by-Wire, který by poskytoval technický základ, je jeho absence o to výraznjší.

Krom velkých technických inovací bylo u modelu Tenere 2025 realizováno i nkolik praktických vylepšení detailů. Podle Yamahy vycházejí z intenzivní zptné vazby od komunity. Patří sem zesílená zá pro lepší uchycení zavazadel, stabilnjší držák výfuku, širší stupačky a uzávr nádrže, který se již neuvolňuje. Wolf tato vylepšení hodnotí jako smysluplná, i když sama o sob by neodůvodnila přechod z předchozího modelu. Přesto chválí, že Yamaha reagovala na skutečnou zptnou vazbu uživatelů: To ukazuje, že mají otevřené ucho pro komunitu.

Důležitým tématem zůstává omezená nosnost: S maximální přípustnou hmotností se Tenere ve srovnání s ostatními cestovními endury nachází na spodní hranici. Pln vybavena kufry, příslušenstvím, zavazadly a ve dvou se rychle dostanete na nebo nad limit. Přesto je to v praxi často mén problematické, pokud se nakládá cílen a bezpečn. Z vlastní zkušenosti víme, že spolehlivá Tenere zvládne i tvrdé albánské stezky s přítelkyní a masivním, pln naloženým zavazadlem bez problémů, i když přísn vzato nelegáln.

Novou možnost Quickshifteru s funkcí Blipper vidí Wolf jako vítané doplnní, i když se převodovka již dříve dobře řadila bez spojky. Smysluplné zaškrtnutí v konfigurátoru, shrnuje. Bylo by jen pkné, kdyby mohl vyzkoušet funkčnost nového řadicího asistenta. Zmny v řadicím mechanismu jako například další řadicí vidlice a zmnné úhly pro nj však zůstaly při jízd nevýrazné.

Na konci testu zůstává Wolfovi především jedno pozitivní: I přes technické novinky si Tenere zachovala svůj základní charakter. Zejména ve sportovním režimu je odezva velmi blízká dřívjším modelům s lankem. Pro nj je jasné: Tenere 700 zůstává i po aktualizaci typickou Tenere se známými silnými stránkami a pochopitelnými hranicemi.

Přilba HJC RPHA 60 byla při našem jarním testu s cestovními endury poprvé nasazena na delší dobu. Nápadné je, že přilba sedí stabiln i při vyšších rychlostech a neklouže ani při bočním vtru nebo rychlých pohybech hlavy. Na delších úsecích po silnicích zaujme dobrý komfort nošení. Ventilace funguje efektivn, i za teplejších dnů zůstává hlava dobře temperovaná, bez průvanu nebo rušivého hluku. Mechanismus pro sluneční clonu je snadno dosažitelný a lze jej ovládat i v rukavicích. S hmotností kolem 1700 gramů není přilba zvlášť lehká, ale pohybuje se v rámci toho, co je v této tříd obvyklé. Navíc je přilba velkoryse střižená, Poky a Gregor, kteří u HJC obvykle nosí velikost L, byli s RPHA 60 ve velikosti M skvle spokojeni.

IXS Venture-Serie byla testována ve třech provedeních: Air, STX a Bigair. Air-verze nabízí hodn ventilace, a je tedy vhodná pro teplejší dny. Model STX prokázal při promnlivém počasí slušnou ochranu, aniž by docházelo k přehřívání. U modelu Bigair jsou možnosti ventilace ješt rozsáhlejší. Střih všech variant je tsný, ale neomezující, pohyblivost zůstává zachována. Nápadné také bylo: Oblečení při vyšších rychlostech neplápolalo, a bhem testu se nevyskytly žádné tlakové body. Rukavice této série nabízejí velmi uspokojivou funkci dotyku. Všechny testované varianty bund lze kombinovat s bžnými airbagovými systémy.

Již léta používáme aplikaci Calimoto, abychom vylepšili naše testovací trasy a objevili dosud neznámé silnice. Testovací okruh, který jsme projeli při tomto testu, v nádherných dolnorakouských předalpských oblastech, jsme si nechali vypočítat aplikací Calimoto.