SW-Motech PEAX Rackless a Dowatek: intenzivní test

Týden hard enduro, čtyři země, 1 618 kilometrů od pobřeží Černého moře u Burgasu až ke Středozemnímu moři, na průsmyku Galičica nahoru až do 1 994 metrů. Kdo takovou vzdálenost odjede v off-roadu, velmi rychle zjistí, které příslušenství je požehnáním a které zní dobře jen u Stammtisch. Na své GasGas EC 350F jsem měl namontované dvě novinky: zavazadlový systém PEAX Rackless od SW-Motech a ochranné díly od Dowateku. Hned na úvod, ať nedojde k nedorozumění: tohle není předváděcí zájezd s prodejem vyhřívaných dek. Pravda je taková: obojí mě přesvědčilo, jedno z toho s bastlířským řešením, za které by se styděl každý inženýr. Ale pěkně popořadě.

Na túře s etapami od 250 do 380 kilometrů a deseti až jedenácti hodinami v sedle se počítá každý gram, který ti nevisí na ramenou. Přesně proto jsem chtěl PEAX Rackless. Jde o bezrámový systém bočních brašen pro sportovní endura, obejde se bez pevných nosičů kufrů a sedí přímo na zádi. U mě do něj putuje všechno, co jinak lepí na zádech: voda, kamera, mobil, celá ta video výbava. Na těle nezůstane nic. Důvod: volný trup pracuje ve stoje uvolněněji a uvolněné paže ušetří za den obrovské množství síly. Brašna je navíc vodotěsná. Osvobozující!

Myslím, že jsem jediný člověk, který tenhle systém takhle montuje. Normálně patří na každou stranu jedna brašna a nahoru ještě zadní brašna. Já vzal jen jednu stranu. Vypadá to trochu zvláštně, ale přesně to sedí na moje zavazadla, a vozit na procházku prázdné brašny jen proto, aby záď vypadala jako v prospektu, je mi hloupé. Přístup se mi líbí: jeden pohyb rukou nahoře a brašna je otevřená. Uvnitř je červená, ne černá, abys své věci našel i tehdy, když to musí být rychle. Maličkost, ale právě takové maličkosti rozhodují na cestě o dobré nebo špatné náladě. Kompletní sada s protějškem a zadní brašnou přijde později na moje BMW R 12 G/S. Jsem zvědavý.

Existují i jiné převěšovací systémy a znám jejich problém. Na své poslední túře v Coloradu jsem měl namontované brašny bez stabilizační desky. Výsledek: věci se neustále hýbou a při každém hupu ti bouchají do zadku a do zad. PEAX má za brašnou základovou desku. Na jednu stranu je to další, objemný díl. Na druhou stranu jde díky ní vytahování a zasouvání vnitřní tašky mnohem snáz, a hlavně deska drží zavazadla daleko od pneumatiky. Zrovna na štíhlém hard enduru, kde na zádi není nic, o co by se brašna mohla opřít, se jinak dřív nebo později začne houpat do zadního kola. Pro mě výhoda jasně převažuje. První den jsem ale systém namontoval špatně, překážel při jízdě ve stoje. Druhý den přestavěno, od té doby klid.

A teď ke zpovědi. Protože jezdím jen s jednou brašnou, chybí mi protějšek, o který se systém normálně opírá. Dole drží dva dodávané popruhy, zbytek obstará varianta se stahovacími páskami od diplomovaného inženýra NastyNilse. Jednou mi páska praskla, od té doby jezdím s trojitou. Drží. To je můj fušeraj, a ne chyba výrobce. Jedno skutečné přání ale zůstává: popruh, který brašnu na konci kompaktně stáhne, ji drží pnutím, tedy silovým spojem. Byl bych radši, kdyby vedl zespodu nahoru a obepínal brašnu tvarovým spojem, aby vůbec nemohla vyklouznout. Výhoda současného řešení: jde to opravdu rychle od ruky. A upřímný musím být i u odřenin. Část pochází z přepravy, protože jsem motocykl špatně upnul. Druhá část pochází ze samotného systému. S tím dokážu žít.

Druhý objev roku se jmenuje Dowatek. Za tím jménem stojí Martin Dosch a Kaspar Waldherr, dva vývojoví technici z Horního Bavorska, sami endurističtí srdcaři a titulární sponzor DOWATEK Hard Enduro Series Germany. Značku jsem letos nově objevil a jsem nadšený kvalitou produktů i přesností uložení. Všechno přesně sedí, všechno je pevné. Můj přístup k ochranným dílům mimochodem není nijak hrdinský. Nemontuji je proto, že jezdím tak divoce, ale proto, že jsem líný: „Prostě nechci celý týden sáhnout na klíč.“ Na túře, kde se karavana každý den posouvá dál, nemůžeš vynechat ani den. Když se při pádu rozbije některý z klasických dílů, jsi v háji. Vodítko řetězu na mé GasGas je také od Dowateku a dělá motocykl zase o kousek odolnějším. Bezstarostná jízda je ten pravý luxus.

Povinná je ochrana víka spojky a víka zapalování. Víka motoru jsou citlivá a kámen nebo pád, při kterém se řadicí páka nebo nožní brzdová páka zavrtá do víka, stačí na díru. Pak teče olej a túra končí. Je to na řízenou cestu přehnané? Ne! Sjížděli jsme suťová pole a na kamenech skoro nepřidávám plyn a prostě přes všechno přejedu. Tam to dole klidně může i bouchnout. Přesně na to ty věci jsou.

U brzdových kotoučů jezdím dva různé koncepty. Vpředu sedí kryt z houževnatého speciálního plastu, který chrání kotouč před větvemi a bočními ranami. Vzadu pracuje Factory kryt brzdového kotouče V2.2, masivní frézovaný díl z hliníku, který chrání kotouč i brzdový třmen před kameny. Skutečný důvod, proč jsem ho vzal, je ale jiný: při montáži zadního kola slouží jako vodítko. Všechno drží tvar, kolo vklouzne na místo, místo abyste ve třech klečeli v blátě a nadávali. Kdo už někdy v terénu navlékal zadní kolo, ví, o čem mluvím. Na této túře jsem viděl, jak rychle u benzinky stojí pět lidí v kruhu kolem motocyklu a každý to ví líp. Nakonec sice všechno sedí. Ale každý díl, který takové kolečko zkrátí, za ty peníze stojí.

Ruku na srdce: obě značky túru přežily a obě bych znovu namontoval. PEAX Rackless změnil můj styl jízdy, protože jsem celou vzdálenost jel bez batohu. Flexibilní základová deska je rozdíl oproti houpajícím se převěšovacím brašnám, popruh na konci si zaslouží přepracování a kdo jezdí jen s jednou stranou, potřebuje stahovací pásky a humor. Díly Dowatek patří k tomu nenápadnému druhu: namontuješ je, sedí a pak už na ně nemyslíš. Kdo se sportovním endurem jede dlouhou túru a večer radši pije pivo, než aby šrouboval, s tímhle balíčkem dobře pochodí. Kdo si jen o víkendu dvě hodiny hraje v lese, vystačí si i s méně. Pro mě obojí na motocyklu zůstává. Hurá do sedla!

• SW-Motech
• Dowatek