První stoupání přijde rychleji, než čekáte. Krátké otočení plynovou rukojetí, zadní kolo se zakousne do země a Freeride čistě vyjede do kopce. Žádné hraní se spojkou, žádný dvoutaktní řev, žádný hučící motor. Místo toho slyším jen kameny pod pneumatikou, skřípání podloží a tiché elektrické syčení.
A právě v tu chvíli se stane něco překvapivého: po několika metrech už nepřemýšlím o tom, že sedím na elektrickém motocyklu. Freeride se prostě jezdí jako pořádná enduro. Ne jako experiment. Ne jako kompromis.

&width=72&height=72&bgcolor=rgba_39_42_44_0&mode=crop)
&width=60&height=60&bgcolor=rgba_39_42_44_0&mode=crop)