KTM 690 SMC R 2026 test – stunty a řezání zatáček v Barceloně

Na klikatých cestách v zázemí Barcelony ukáže docela rychle, o čem tento motocykl je: hbité ovládání, silný jednoválec a ten typický supermoto pocit, kdy motocykl lehce řežete zatáčkami. Vybavuje se mi při tom spousta krásných vzpomínek na mé vlastní supermoto období. Pamatuji si ještě první 690 SMC R z doby před téměř 20 lety – a právě proto je působivé vidět, jak se tento koncept dál vyvíjel. Nová generace zůstává věrná svému charakteru, působí ale dospěleji, přesněji a moderněji než mnozí její předchůdci.

KTM 690 SMC R je i v roce 2026 nejsilnější supermoto s jednoválcem – a ani se nesnaží být něčím jiným. Zároveň se segment v současnosti opět dostává do popředí zájmu. Modely jako Stark Varg SM, Ducati s jejich jednoválcovou Hypermotard 698 Mono nebo oživená Suzuki DR-Z 400 ukazují, že supermoto se opět dostává do centra pozornosti. KTM důsledně zůstává u klasického konceptu jednoválce. S nyní 79 koňmi z 693 kubíků nepůsobí LC4 ani zdaleka slabě. Zároveň zůstává motocykl s přibližně 162 kilogramy provozní hmotnosti příjemně lehký a extrémně agilní. Hned je jasné: Tento motocykl byl postaven proto, aby přinášel radost z jízdy.

Motor LC4 se při otočení plynu čile roztočí a dělá přesně to, co od silného jednoválce očekáváte. Od přibližně 3 000 ot./min motor pořádně zavrčí a čistě buduje tlak – bez onoho efektu zapnuto/vypnuto starších karburátorových jednoválců, přesto s hmatatelným punchem. Velmi brzy cítíte, co motocykl dělá – a právě to dodává důvěru. Klasický charakter dlouhozdvihového motoru s vrtáním 105 mm a zdvihem 80 mm zajišťuje přesně ten typický pocit: hodně točivého momentu, hodně mechanické zpětné vazby a přímé spojení mezi plynem a zadním kolem. Bohužel je zvuk kvůli homologaci Euro 5+ výrazně krotší. Typický charakter jednoválce však zůstává zachován. Vibrace samozřejmě stále existují – jsou ale výrazně kultivovanější než u starších generací. Stručně řečeno: LC4 se stále cítí jako skutečný jednoválec – jen modernější.

Supermotas žijí podvozkem – a právě zde jsem 690 SMC R pořádně prověřil. Komponenty WP nabízejí vpředu 215 mm zdvihu a vzadu 240 mm. Na silnici funguje dobře. V rychlých zatáčkách zůstává motocykl stabilní, přitom zůstává extrémně agilní. Na klikatých cestách kolem Olesa de Bonesvalls rychle zjistíte, že vidlice je z výroby nastavena spíše komfortně. Kdo jezdí sportivněji a tvrději brzdí, bude pravděpodobně chtít vpředu nastavit o něco více tlakové fáze. Přesně to jsem také udělal a tlakovou fázi vidlice výrazně zvýšil – až na maximum. Po přenastavení podvozku vzniká ještě výrazně větší důvěra v přední kolo a rovnováha mezi vidlicí a tlumičem tak mnohem lépe odpovídá supermoto charakteru pro mě. Chromolybdenový rám zprostředkovává ten typický supermoto pocit: přímý, přesný a velmi komunikativní. Okamžitě cítíte, co dělá přední kolo. A právě v tom tkví to, co dělá supermoto opravdu zábavným. Můžete přibrzdit pozdě, lehce nakloněně zajet do zatáčky a brzy znovu jet na plný plyn.

Elektronika 690 SMC R je moderní, ale zůstává příjemně přehledná. TFT displej je dobře čitelný a logicky uspořádaný. Rychle se zorientujete, aniž byste museli dlouho proklikávat menu. Sériově jsou k dispozici dva režimy jízdy, kontrola trakce a ABS se supermoto módem. Přitom lze ABS na zadním kole deaktivovat – nutnost pro každého, kdo rád jezdí na trati a chce driftovat do zatáčky s přetáčivým zadním kolem. Kontrola trakce pracuje relativně transparentně na pozadí. Kdo preferuje klasický přístup, může ji zcela deaktivovat a nechat zadní kolo pracovat samo. Volitelný Tech Pack rozšiřuje možnosti nastavení o funkce jako wheelie control, kontrola motorové brzdy a další track funkce. Příplatkový quickshifter funguje velmi čistě – jak při řazení nahoru, tak dolů. Pro mě jednoznačně jasné doporučení.

V segmentu supermoto s jednoválcem má KTM skutečnou konkurenci. Ducati Hypermotard 698 Mono také vsází na silný jednoválec a kombinuje to s rozsáhlou elektronikou. Husqvarna 701 Supermoto sdílí technicky mnoho DNA s KTM, je ale opticky a ergonomicky trochu jinak zaměřena. Také modely jako Aprilia Dorsoduro hrají v této kategorii roli, spoléhají však na motory V2 a díky tomu se cítí výrazně jinak.

I když je SMC R jasně zaměřena na radost z jízdy, v každodenním provozu se překvapivě dobře pohybuje. Výška sedla 899 mm je pro vysoké jezdce bez problémů. Pro mě s výškou 176 cm je ještě dobře zvládnutelná, menší jezdci musí při manévrování trochu více pracovat. Díky vzpřímené poloze na sedadle a širokému řídítku se motocykl cítí dobře ovladatelný i v městském provozu. Jednoválec běží při nízkých otáčkách trochu hrubě, celkově ale zůstává dostatečně kultivovaný pro každodenní provoz. Dlouhá cesta samozřejmě není silnou stránkou supermotas – sedlo je na to příliš úzké a komfort omezený. Pro krátké trasy, klikaté silnice nebo spontánní wheelie na uzavřených tratích je ale SMC R přesně ve svém živlu.