Zero LS1 vs. NIU NQiX 500: Který elektrický skútr je lepší?

NIU NQiX 500 na mě už v loňském roce udělal silný dojem. Zejména chytré funkce kolem aplikace NIU, která umožňuje bezplatnou personalizaci vozidla, ukázaly, jak moderní může dnes elektrický skútr být. K tomu se přidává promyšlený systém baterií pod podlahou, který je v každodenním životě stejně praktický jako inovativní. Ještě důležitější však bylo jízdní chování: NIU jezdí příjemně klidně, suverénně a zprostředkovává přesně ten pocit uvolnění, který člověk od elektrického skútru v této třídě očekává.

Přesně proto je pro mě NQiX 500 stále jedním z nejlepších elektrických skútrů na trhu – možná dokonce měřítkem v kategorii A1. S příchodem Zero LS1 však vstupuje na scénu přímý konkurent, který operuje ve stejné kategorii řidičských průkazů a představuje velmi podobné specifikace. Zajímavou otázkou tohoto srovnání tedy je: Může Zero LS1 opravdu konkurovat NIU NQiX 500, nebo zůstává NIU i nadále referencí mezi elektrickými skútry A1?

Oba skútry se pohybují v elektrické třídě A1 a v Rakousku jsou tedy sjízdné i s dodatkem B111, v Německu s dodatkem B196. Spadají tedy přesně do té kategorie, která je pro mnohé pendlery a přecházející z klasických 125 ccm obzvláště zajímavá. Co se týče ceny, mezi oběma skútry je jasný rozdíl. Zero LS1 stojí v Německu 5 186 eur, v Rakousku 5 230 eur a ve Švýcarsku 4 600 CHF, což je výrazně více než u NIU NQiX 500, který začíná na 4 499 eurech. Tím je NIU v tomto srovnání výrazně levnějším vstupem do elektrické třídy A1.

Proč je tento cenový rozdíl tak výrazný, nelze zvenčí s jistotou odpovědět. Nabízí se však logická domněnka, že NIU těží ze svých dlouholetých zkušeností v segmentu elektrických skútrů. Značka vyrábí elektrická dvoukolová vozidla již řadu let, produkuje ve větších sériích a pravděpodobně může využívat mnoho komponent napříč různými modelovými řadami. Takové úspory z rozsahu obvykle pomáhají udržovat náklady na nižší úrovni.

U Zero je výchozí situace poněkud odlišná. LS1 je prvním elektrickým skútrem této značky a je pravděpodobné, že zde byl nejprve vynaložen výrazně větší vývojový úsilí na zcela nové vozidlo. Je tedy možné, že méně sdílených dílů, menší objem výroby a nová platforma alespoň částečně vysvětlují vyšší cenu. Ačkoli nelze jednoznačně prokázat, zda je to skutečně hlavní důvod, jako vysvětlení to vypadá docela plausibilně.

I z technického hlediska se na první pohled Zero LS1 a NIU NQiX 500 velmi podobají. Oba nabízejí jmenovitý výkon 5 kW a špičkový výkon kolem 9 kW, k tomu točivý moment 240 Nm na zadním kole. Již z technického listu je tedy zřejmé, že se zde střetávají dva velmi podobně postavené elektrické skútry.

Pokud jde o dojezd, Zero slibuje 112 km ve městě a 110 km při dojíždění, zatímco dle technického listu NIU nabízí 90 až 100 km. U baterie mluvíme u Zero o maximální kapacitě 4,4 kWh, z toho 3,7 kWh využitelných, zatímco NIU přichází s 4032 Wh, tedy přibližně 4,0 kWh. Čistě z hlediska specifikací jsou si tedy oba opravdu velmi blízko. Tento dojem se v praxi do značné míry potvrzuje. Oba skútry se hladce rozjíždějí od semaforu, ve městě zrychlují dostatečně svižně a nabízejí prostřednictvím svých jízdních režimů možnost přizpůsobit výkon, odezvu a maximální rychlost konkrétnímu účelu použití.

Během jízdy nejsou v čistém výkonu žádné výrazné rozdíly patrné. Ani jeden ze skútrů se v městském prostředí nezdá být jasně nadřazený tomu druhému. Oba dělají přesně to, co se od elektrického skútru této třídy očekává: zrychlují dostatečně silně, působí prakticky pro každodenní použití a jezdí ve městě naprosto suverénně.

Teprve při vyšších rychlostech se ukazuje výraznější rozdíl. NIU NQiX 500 má tu výhodu, že ve sportovním režimu dosáhne přibližně 105 km/h a pomocí tlačítka Power-Boost může krátkodobě zrychlit až na zhruba 120 km/h. To sice výrazně ovlivňuje dojezd, ale poskytuje rezervy, pokud chcete rychle předjíždět nebo mít na rychlejších úsecích trochu více prostoru.

Zero LS1 takovou přídavnou funkci nenabízí, ale zrychlí bez potřeby extra tlačítka na tachometrovou hodnotu přibližně 110 km/h. I to je pro elektrický skútr této třídy naprosto dostačující. A upřímně: Kdo jezdí s takovým vozidlem rozumně, bude jen zřídka dlouhodobě jezdit na plný výkon, protože u elektro skútrů dojezd při trvale vysoké rychlosti výrazně klesá.

V koncepci pohonu se cesty obou skútrů skutečně výrazně rozcházejí. NIU NQiX 500 sází na klasický nábojový motor. To má známou výhodu, že motor je umístěn přímo na zadním kole a výkon se přenáší bez oklik. Ztráty přes řemen nebo jiné dodatečné komponenty prakticky neexistují. To zajišťuje velmi přímý pohon a zároveň je to konstrukčně poměrně jednoduché řešení.

Zero LS1 jde jinou cestou a sází na středový motor, který přenáší výkon na zadní kolo pomocí řemene. Z čistě technického hlediska to nemusí znít automaticky jako výhoda, ale v praxi toto uspořádání přináší důležitý efekt: Masy jsou výrazně lépe centralizovány. Vzhledem k tomu, že u obou skútrů jsou baterie umístěny pod podlahou a u Zero je navíc motor velmi centrálně umístěn ve vozidle, působí celý koncept obzvláště vyváženě.

A právě to pocítíte při jízdě. Zero sedí na silnici velmi harmonicky, působí stabilně a i při velmi nízkých rychlostech se jen tak nenechá vyvést z míry. Toto suverénní, čisté jízdní chování je patrné nejen na silnici při vyšších rychlostech, ale i ve městě, když se pohybujete pomalu, manévrujete nebo se prodíráte dopravou. Právě v ovladatelnosti tak Zero přináší skutečnou výhodu oproti NIU.

NIU sice také jezdí klidně a příjemně, ale kvůli rozložení hmotnosti a nábojovému motoru nepůsobí tak precizně vyváženě jako Zero. To neznamená, že by byl NIU špatný z hlediska jízdní dynamiky – právě naopak –, ale pokud jde čistě o ovladatelnost a jízdní stabilitu, má zde Zero navrch.

Při umístění baterií sledují Zero a NIU dvě podobná řešení, z nichž každé má své vlastní výhody a nevýhody. Společné oběma skútrům je, že baterie jsou umístěny pod podlahou. Tím zůstává těžiště nízko, což obecně prospívá jízdním vlastnostem. V detailech se však koncepty výrazně liší.

U NIU NQiX 500 jsou oba akumulátory umístěny pod klapkou v oblasti podlahy. Tato klapka se otevře pomocí startovacího otočného regulátoru a poté lze kryt zcela sejmout z vozidla. Velkou výhodou tohoto řešení je velký otvor: poskytuje dostatek prostoru pro vyjmutí nebo vložení akumulátorů. Při manipulaci s těžšími bateriemi je to v každodenním životě velmi praktické. Méně zdařilá je však samotná klapka u NIU.

Protože tak snadno, jak se dá sejmout, může být její nasazení zpět poněkud složité. Aby kryt seděl čistě a správně se zavíral, je potřeba jistá dávka zručnosti. Tato řešení tedy nepůsobí příliš intuitivně. Pozitivní však je, že akumulátory lze – pokud chcete – nabíjet i přímo ve vozidle.

U Zero LS1 jsou akumulátory také umístěny pod Trittbretem, ale přístupové řešení je provedeno jinak. Zde se klapka odjišťuje pomocí poutka v úložném prostoru. Když za něj zatáhnete, otevře se pružinová klapka, což v každodenním používání působí výrazně kvalitnějším a elegantnějším dojmem. Celý systém působí znatelně hodnotněji než u NIU a zpočátku je jeho ovládání příjemnější.

Nevýhoda se však projevuje u samotného otvoru: U Zero je menší než u NIU. To ztěžuje vyjímání a vkládání akumulátorů. I u Zero lze akumulátory nabíjet přímo ve vozidle, což samozřejmě usnadňuje každodenní použití.

Stojí za zmínku, že oba skútry lze volitelně vybavit třetím akumulátorem. U Zero LS1 byla tato možnost plánována od začátku, u NIU NQiX 500 je dostupná od modelového roku 2026. Dodatečný akumulátor je v obou případech umístěn pod sedlem. Výhoda je zřejmá: Kdo pravidelně jezdí delší trasy nebo chce mít v každodenním životě větší dojezdovou rezervu, získává tím zajímavou možnost rozšíření. Zero uvádí, že s třetím akumulátorem se dojezd rozšiřuje až na 173 kilometrů. Pro pendlery nebo uživatele, kteří svůj elektrický skútr nepoužívají jen ve městě, je to skutečný přínos.

Toto řešení však není zcela bez nevýhod. Kvůli třetímu akumulátoru se úložný prostor pod sedlem z velké části ztrácí. Větší předměty tam již nelze umístit a v podstatě zbývá místo jen na drobnosti vedle dodatečného energetického úložiště.

Pokud jde o úložný prostor, oba elektrické skútry se ukazují jako praktické pro každodenní použití, i když v detailech jsou malé rozdíly. Oba vozy mají v přední části otevřenou přihrádku na rukavice. U Zero LS1 je však tato přihrádka spíše plochá. Pro drobnosti při stání je to naprosto v pořádku, ale během jízdy byste tam raději nic volně nepřeváželi, protože při nerovnostech hrozí, že předměty vypadnou. U NIU NQiX 500 je otevřená přihrádka na rukavice také neuzavíratelná, ale je hlubší. Díky tomu jsou věci v přihrádce uloženy bezpečněji a lépe chráněny proti nechtěnému vypadnutí.

Důležitým tématem je samozřejmě úložný prostor pod sedlem. A zde platí pro oba skútry: Pokud není namontován třetí akumulátor, je k dispozici velký úložný prostor. Do obou přihrádek se vejde helma, což je v každodenním životě skutečná výhoda. Navíc jsou tvary úložných prostorů smysluplně navrženy. Místo úzkých nebo špatně využitelných přihrádek nabízí oba skútry širokou, snadno přístupnou úložnou komoru, která je skutečně dobře využitelná.

Celkově vzato je tento bod tedy poměrně vyrovnaný. NIU má lehké výhody u otevřené přihrádky na rukavice, ale oba skútry celkově nabízejí dobře využitelný úložný prostor, který v každodenním životě zcela přesvědčí.

Pokud jde o ergonomii, oba skútry se potýkají s podobným základním problémem, přičemž NIU NQiX 500 ho v každodenním používání řeší o něco lépe než Zero LS1. Důvodem je v obou případech umístění akumulátorů pod podlahou. Toto konstrukční řešení přináší výhody v jízdní dynamice, protože těžiště zůstává nízko, ale zároveň způsobuje, že podlahy jsou vyšší než u klasických spalovacích skútrů.

Důsledek: Nohy stojí výše, kolena se posouvají výš a celkový pocit ze sezení je kompaktnější. U NIU je to vyřešeno docela dobře, protože vyšší sedlo poskytuje více prostoru v úhlu kolen. Výška sedla je zde 810 milimetrů, zatímco u Zero je to 780 milimetrů. Ani NIU však není zcela bez omezení, protože při plném rejdu mohou nohy přijít do kontaktu s řídítky.

U Zero LS1 je tento bod během jízdy výrazněji patrný. Kvůli nižší výšce sedla působí sedací trojúhelník celkově těsněji, což dělá skútr ergonomicky méně uvolněným. I s výškou 1,75 metru se na Zero můžete cítit téměř příliš velcí. Chybí zde určitý pocit prostoru, což je zvláště patrné v městském provozu nebo při častém manévrování.

Přitom by řešení pravděpodobně nebylo tak složité: O něco více polstrované nebo vyšší sedlo by mohlo Zero výrazně pomoci. Možná je to bod, který by Zero mohlo v budoucí aktualizaci ještě vylepšit. V současné době však platí: Oba skútry mají ergonomicky problém s vysokou linií podlahy, ale NIU se s tímto tématem vyrovnává o něco lépe.

V oblasti displeje, ovládání a konektivity jdou Zero a NIU velmi odlišnými cestami. Zero LS1 působí v této oblasti spíše konzervativně. Displej je jednoduše pojatý, ovládání pomocí spínačů na řídítkách sice funguje, ale působí místy trochu zdlouhavě. To lze vnímat pozitivně: Zero se zaměřuje na podstatné věci. Zobrazují se nejdůležitější informace, jako je rychlost, dojezd a rekuperace, ale nic víc. To má samozřejmě určitou výhodu. Při jízdě vás téměř nic nerozptyluje a v každodenním životě často nepotřebujete víc než právě tyto základní informace. Největší výtkou vůči displeji Zero je však jeho tmavé zobrazení. Zde by si člověk přál mít možnost zvýšit jas, ale taková možnost neexistuje.

U NIU NQiX 500 se naopak projevuje výrazně modernější přístup. Již samotné připojení k aplikaci je výborně vyřešeno. Vozidlo se dá pohodlně propojit s aplikací NIU a mnoho nastavení lze upravit přímo prostřednictvím aplikace. V každodenním životě to funguje opravdu velmi dobře a dává řidiči výrazně více možností přizpůsobit si skútr vlastním preferencím.

I samotný displej poskytuje více informací a působí celkově moderněji. NIU zde sází na 5palcový TFT barevný displej, k dispozici je také Bluetooth, OTA aktualizace, chytrý zámek a s aktualizací pro rok 2026 dokonce i navigace s hlasovými pokyny. Celkově je systém NIU prostě hravější, všestrannější a technicky propracovanější. Je vidět, že NIU projevilo na softwarové stránce více odvahy a z rolleru vytěžilo více než Zero. Právě díky tomu působí NQiX 500 v této oblasti jasně moderněji.

V každodenním životě se Zero LS1 a NIU NQiX 500 liší méně, než by jednotlivé kapitoly mohly naznačovat. Oba skútry nabízejí praktické řešení pro akumulátory, protože u obou modelů lze akumulátory vyjmout nebo nabíjet přímo ve vozidle.

Také doba nabíjení je v praktických mezích: Zero LS1 se standardně nabíjí z 20 na 80 procent za 2,8 hodiny, respektive z 0 na 90 procent za 4,5 hodiny, s volitelným rychlým nabíjením dokonce za 1,6 hodiny z 20 na 80 procent a za 2,6 hodiny z 0 na 90 procent. NIU NQiX 500 uvádí 3 hodiny pro jeden akumulátor, respektive 6 hodin pro dva akumulátory, rychlé nabíjení je rovněž dostupné. Už z toho je patrné: Oba koncepty jsou zaměřeny na každodenní použití a dělají život s elektrickým skútrem příjemně jednoduchým.

Charakterově se však obě vozidla ubírají jasně odlišnými směry. Zero LS1 je spíše jízdně dynamický skútr. Na silnici sedí velmi stabilně, jezdí precizně, působí harmonicky a čistě projíždí zatáčky. Zároveň si však zachovává spíše oldschoolový vzhled. Není hravý, neprosazuje se a ani akusticky se nehlásí neustále o slovo. Zero je spíše klidný, elegantní a nenápadný elektrický skútr – takový, který dobře vypadá, v městské krajině zůstává příjemně nenápadný a prostě funguje.

NIU NQiX 500 je naproti tomu extrovertnější protějšek. Působí moderněji, hravěji a v některých momentech už téměř trochu bláznivě. Poskytuje více akustické zpětné vazby, nabízí přes aplikaci mnoho dalších možností nastavení a umožňuje dokonce věci jako vlastní zvuky nebo přehrávání hudby přes reproduktor vozidla. NIU je tak jasně skútrem pro všechny, kteří se těší na chytré funkce, personalizaci a poněkud nápadnější vystoupení.

Zůstává tedy na závěr zásadní otázka: Je NIU NQiX 500 stále měřítkem v kategorii elektrických skútrů A1?

Moje odpověď zní: Ano – ale ne pro každého.

Toto srovnání velmi dobře ukazuje, že se tyto dva skútry liší méně v kvalitě, ale více ve svém charakteru. Ten, kdo hledá spíše jednoduchý, elegantní a jízdně velmi vyvážený elektrický skútr, který neustále nebojuje o pozornost pomocí funkcí, bude s Zero LS1 velmi spokojen. Zero je klidnější, zdrženlivější skútr. Funguje jednoduše, působí kvalitně a především přesvědčuje svým stabilním a harmonickým jízdním chováním.

Osobně si u NIU NQiX 500 velmi cením především funkcí aplikace. Normálně nejsem u motocyklů někdo, kdo by kladl zvláštní důraz na připojení aplikace. U NIU však celý balíček skutečně dává smysl. Mnoho nastavení vozidla lze přizpůsobit přímo, chytrý telefon lze používat jako klíč prostřednictvím Bluetooth a skútr rozpozná, když se k němu přiblížíte nebo se od něj vzdálíte. Právě u tak pokrokového konceptu pohonu, jako je elektromobilita, se mi tato forma konektivity velmi dobře hodí do celkového obrazu – samozřejmě za předpokladu, že funguje nejen na papíře, ale i v každodenním životě. A přesně to u NIU funguje.

Jinými slovy:

NIU NQiX 500 je pro mě stále měřítkem, protože nabízí modernější, komplexnější a v každodenním životě promyšlenější balíček. Zero LS1 však není žádný poražený – spíše je alternativou pro všechny, kteří u elektrického skútru hledají méně digitálních her a více jízdní klidu a nenápadnosti.