Honda Fireblade vs BMW S 1000 RR – Test superbiků

Srovnání mezi Hondou CBR1000RR-R Fireblade a BMW S 1000 RR působivě ukazuje, jak blízko si moderní superbiky stojí z hlediska výkonu a jak výrazně se dnes rozdíly definují prostřednictvím charakteru, pocitu z jízdy a oblasti použití. Oba motocykly představují technický vrchol svých výrobců a jasně cílí na sportovně ambiciózní jezdce. Přesto Honda a BMW sledují odlišné přístupy, které se výrazně projevují jak na závodní dráze, tak i při sportovní jízdě na silnici.

Na papíře dělí obě superbiky jen pár koní a newtonmetrů, ale v praxi se ukazuje jasný rozdíl ve způsobu dodávky výkonu. BMW S 1000 RR těží z variabilního časování ventilů, které poskytuje znatelně více síly zejména v nižším a středním pásmu otáček. Už od nízkých otáček je k dispozici dostatek výkonu, což umožňuje flexibilní volbu převodů a přináší výhody především na úzkých úsecích tratě. Honda CBR1000RR-R Fireblade naopak sází na důsledně otáčkově orientovaný přístup. Její síla je jednoznačně v horním pásmu otáček, kde motor od přibližně 8 000 otáček výrazně táhne a zůstává extrémně silný až do zhruba 15 000 otáček. Ve špičkovém výkonu působí Honda o něco agresivněji, ale vyžaduje aktivnější styl jízdy.

Jasný rozdíl je patrný také v ergonomii. Na BMW sedí jezdec pocitově výše a více na motocyklu, což zajišťuje vzdušný pocit z jízdy a vyhovuje zejména vyšším jezdcům. Sedací poloha nabízí velkou volnost pohybu a zprostředkovává velmi lehký celkový pocit. Honda naopak integruje jezdce více do stroje. Sedací poloha je nižší, kontakt s motocyklem intenzivnější a pocit pro přední kolo bezprostřednější. To vytváří velmi přímé spojení mezi jezdcem a strojem, které ocení především sportovně orientovaní piloti.

Ve svém jízdním chování se charaktery obou superbiků nejvýrazněji liší. BMW S 1000 RR se jeví jako extrémně agilní a živé, což usnadňuje rychlé změny směru a dodává jí velmi živý dojem. Tato lehkost však přichází s poněkud nižší stabilitou, zejména v rychlých zatáčkách nebo při vysoké rychlosti. Zpětná vazba z předního kola je méně přesná, což vyžaduje určitou míru zkušeností. Honda CBR1000RR-R Fireblade se v přímém srovnání jeví jako výrazně stabilnější. Leží klidně, poskytuje velmi jasnou zpětnou vazbu a umožňuje jezdci s vysokou důvěrou rychle vjíždět do zatáček. Při zatáčení působí přesně a kontrolovaně, což z ní činí na rychlých závodních tratích skutečnou jistotu.

Vysoká stabilita Hondy má pozitivní vliv na výběr pneumatik. I velmi agilní pneumatiky s ostrými profily lze jezdit bez problémů, aniž by se motocykl stal nervózním. BMW na takové pneumatiky reaguje citlivěji a může se zdát rychleji neovladatelné, což dále ovlivňuje pocit z přední pneumatiky. BMW tedy vyžaduje více jemného doladění v nastavení.

V brzdném výkonu jsou rozdíly jen minimální. Oba superbiky nabízejí velmi silné zpomalení a dobře kontrolovatelnou dávkovatelnost. BMW vyžaduje o něco méně síly v ruce, zatímco u Hondy je potřeba mírně větší úsilí. V praxi však tento rozdíl hraje jen malou roli, takže lze hovořit o jasné rovnosti.

Elektronika obou motocyklů je na absolutní špičkové úrovni. Jak Honda, tak BMW nabízejí všechny moderní asistenční systémy, rozsáhlé možnosti nastavení a předdefinované jízdní módy. BMW boduje obzvláště intuitivním ovládáním a možností rychle přizpůsobit trakční kontrolu během jízdy. Honda zase přesvědčuje velmi vyváženým sladěním systémů, které se harmonicky začleňují do celkového pocitu z jízdy.

Oba výrobci sledují u podvozku odlišné technické koncepty. Honda CBR1000RR-R Fireblade SP spoléhá na elektronicky podporovaný podvozek Öhlins, který je založen na osvědčených závodních komponentech a je nastavitelný pomocí servomotorů. Tento systém přesvědčuje svou velmi dobrou základní nastavením a vysokou úrovní zkušeností, které byly do komponentů vloženy. BMW S 1000 RR využívá elektronický podvozek s rychlými magnetickými ventily a dodatečnou senzorikou, který se dynamicky přizpůsobuje jízdní situaci. Tento systém nabízí obrovskou šíři a velký potenciál do budoucna, avšak v jemném ladění nedosahuje v každé situaci stejné přesnosti jako podvozek Öhlins u Hondy.

V závěru se ukazuje, že neexistuje jasný vítěz, ale dvě superbiky s jasně definovanými silnými stránkami. BMW S 1000 RR přesvědčuje svou agilitou, silným záběrem z nízkých otáček a velmi moderní elektronikou. Je určena pro jezdce, kteří hledají živé a lehké superbike a jsou ochotni pro tuto agilitu přijmout mírné ústupky ve stabilitě. Honda CBR1000RR-R Fireblade naopak boduje maximální přesností, vynikající stabilitou a extrémně otáčkovým motorem. Oslovuje jezdce, kteří preferují nekompromisní kontrolu, jasnou zpětnou vazbu a velmi zaměřený pocit na závodní trati.

Nakonec rozhoduje osobní styl jízdy. Oba motocykly patří k absolutní špičce své třídy a jasně ukazují, že s žádným z těchto rozhodnutí nelze udělat chybu.