Mitas Enduro Trail XT+ Dakar offroad pneumatiky ve velkém testu 2024

Už 2022 jsme jeli s Mitas E-09 na Seeker Raid hobby rallye. Pneumatika přesvědčila jak na asfaltu, tak na kamenitých pistách a hrubých cestách bosenských hor. E-09 mezitím nahradil Enduro Trail XT+, který vzadu sází na design profilu E-09 s robustním lopatkovým blokem, vpředu je ale odvozen od bývalé pneumatiky E-13 s menšími, vysokými bloky. Tuto kombinaci, E-09 vzadu a E-13 vpředu, používalo mnoho offroadových profíků, například NastyNils při svých účastech na Bosnia Rally, a nyní je tato kombinace prakticky sériově dostupná v podobě XT+. Podle Mitasu je pneumatika koncipovaná pro 80% offroad a 20% silniční nasazení, ale co to konkrétně znamená v praxi? Na rozdíl od velmi kamenitého, ostrého terénu na Balkáně se musí Enduro Trail XT+ tentokrát osvědčit v jiném extrému: v blátě. Na naší cestě přes Slovinsko prší denně, a tak se lesní cesty mění v bahenní bitvu. Dokáže Mitas přes toto provést naše plně naložené motocykly?

Díky lopatkovému bloku by se měl Enduro Trail XT+ hodit jak na tvrdý, tak na měkký, bahnitý terén. Stejně jako u E-09 leží v plochém profilu zadní pneumatiky průměrná hloubka bloků na 13,2 mm. Přední pneumatika naopak vykazuje stejný profil jako E-13, nabízí hloubku bloku 12 mm a hodí se i k dalším pneumatikám Enduro Trail od Mitasu. Podélně a dopředu orientované bloky jsou dostatečně agresivní na zdolání i tvrdších tratí, přesto by měly na dálničních úsecích a na asfaltu ještě dobře fungovat. Enduro Trail XT+ je totiž explicitně doporučen pro adventure bike a má zvládnout tento kompromis mezi offroadem a silnicí. Ve verzi Dakar navíc heavy-duty gumová směs zlepšuje životnost a zvyšuje nájezd oproti standardnímu XT+ až o 20 %. Tvrdší kostra navíc zajišťuje vyšší odolnost proti defektům a stabilitu při těžkém naložení. Odolnost proti defektům a vyšší životnost byly nakonec i argumenty, proč jsme si pro naši túru vzali Enduro Trail XT+ Dakar. Plánovaný počet kilometrů nebyl problém, ale kolega Schaaf a já nenávidíme nic víc, než muset někde ve špíně měnit pneumatiky svýma jemnýma kameramanskýma/novinářskýma rukama. Uvidíme, jestli náš plán vyjde.

Uváděná 20% silniční způsobilost Enduro Trail XT+ zdaleka nedělá čest. Ve skutečnosti pneumatika zvládne mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. S plným, na silnici obvyklým tlakem vzduchu, v případě Triumph Tiger 900 Rally Pro cca 2,5 baru vpředu a 2,8 baru vzadu, je XT+ ještě trochu vratký a nervózní. Jakmile ale tlak vpředu mírně snížíme na 2 bary nebo těsně nad ně, stane se zatáčení harmoničtějším a lineárnějším. Pak toho jde na asfaltu překvapivě hodně. Jasně, bloky v náklonu citelně povolují, přesto drží madlo na suchém asfaltu poměrně dlouho. Především díky širokému, zřetelně vnímatelnému hraničnímu pásmu se člověk sebevědomě pohybuje zatáčkami. Bohužel jsme na naší túře neměli příliš mnoho kilometrů se suchými zatáčkami. Za mokra je potřeba víc citu a opatrnosti.

Většinu asfaltovaných kilometrů najezdily naše pneumatiky na Tiger 900 a Royal Enfield Himalayan na dálnici. Kdo si myslí, že se choulostivé bloky musí na stovkách kilometrů při 120-130 km/h ohladit, toho mohu uklidnit. Dokonce i po úseku Vídeň - Lublaň, téměř 400 km s trvalým tempem 120-130 km/h, na pneumatice sotva poznat nějakou zátěž a stále je dost profilu na další offroadová dobrodružství. Na co si ale musíte zvyknout, jak na silnici, tak na dálnici, je tendence předního kola sledovat každou kolej, frézovanou hranu a jiné podélně orientované nerovnosti. To může někdy, například při změně jízdního pruhu, vést k trochu neklidu ve stroji, alespoň s našimi stroji ale v žádném znepokojujícím rozsahu. Motocykl se rozhodně nerozkýve, ale v takových momentech dostane krátký pohyb doleva-doprava, který po sekundě odezní.

Naši trasu napříč Slovinskem jsme si z velké části stanovili sami, aniž bychom předem znali trasy. Trasa jednoduše sleduje nejmenší cesty, které se drží mimo civilizaci. Odpovídajícím způsobem jsme byli hodně v lesnaté kopcovité krajině a pohoří řídce osídleného východního Slovinska. Všechny větší cesty zde jsou štěrkované, v různé kvalitě. Opravdu hrubý, materiál ničící štěrk jako v Bosně se ale skoro nenajde. Místo toho jsou to spíš jemné, upravené štěrkové cesty, jednou velmi rovnoměrné, jindy okořeněné pevnými kameny nebo hlinitým podkladem.

Špatné počasí je na těchto podkladech relativně nepodstatné. Pokud vůbec, štěrková piste se stává ještě přilnavější. V kombinaci s dopředu orientovanými bloky na předním kole a ještě jednou sníženým tlakem vzduchu se člověk může velmi motivovaně vrhat do štěrkových zatáček. Boční vedení předního kola XT+ je opravdu slušné, ve srovnání s hardenduro pneumatikami trochu kulatější tvar zůstává předvídatelný a nemá tendenci k náhlému podlomení. Vzadu se zase dá velmi jemně hrát s trakcí. Tlak na vnější stupačku a pneumatika XT+ nabízí i na sypkém podkladu pěkný tah vpřed. Tlak na vnitřní stupačku a jde to napříč. Alespoň na jemně upravených štěrkových trasách. Na cestách s pevnějším, přilnavějším podkladem má Mitas skoro až příliš madla a smyk musí být zaveden s razancí, aby se trakce přerušila. Je to ale nakonec luxusní problém a výkon Enduro Trail XT+ na štěrku je celkově chvályhodný.

Že Mitas funguje na štěrku dobře, nás po Seeker Raid absolvovaném s předchůdcem E-09 příliš nepřekvapilo. Nejzajímavější výzva pro nás i pneumatiku byla od začátku jasná: bahnité stoupání a klesání. TET Slovinska je nejen známý tím, že se za vlhkého počasí stává náročným, i mimo něj leží na naší trase mnoho lesních cest. Ty přitom často vůbec nejsou strmé nebo náročné. Ale kvůli mnoha dešťům z posledních dnů a týdnů je půda tak nasáklá vodou, že i rovné úseky cesty se stávají zpocenou překážkou. V bahně jde o to udržet momentum, protože ze stojícího stavu se skoro nedá znovu rozjet. Aby se z dostupné trakce dala vytěžit maximální hodnota, měla by pneumatika co nejdéle zůstat volná, resp. mít schopnost samočištění, tedy že se bahno z profilu vymrští ven. Zda a kdy se pneumatika zanese, závisí nejen na pneumatice, ale silně i na podkladu a zvoleném tempu.

Pro pneumatiku vhodnou pro adventure bike jde s Enduro Trail XT+ opravdu hodně. I v kluzkých situacích se s opatrnou plynovou rukou daří najít trakci a udržet tah vpřed. Jakmile je to ale hlubší a lepivější, narazí na své hranice. Sice to trvá podstatně déle než u většiny ostatních „kompromisních pneumatik“ pro smíšené nasazení, ale nakonec i u Enduro Trail XT+ stojí bloky ještě příliš blízko u sebe, aby dokázaly odstranit hustší bahno. Především na hlinitém podkladu s roztroušenými mokrými, kluzkými kameny je pro nás konec legrace a musíme se otočit. S naším průměrným offroadovým jezdeckým uměním a poměrně těžkými stroji by za těchto okolností ale měla těžkosti jakákoliv pneumatika.

Celkem na naší cestě najezdíme 1 300 km, z toho cca 500 km dálnice, 300 km silnice a 500 km na nezpevněných cestách. Po všech těchto kilometrech je stav pneumatiky vlastně ještě velmi dobrý a vhodný minimálně na jednu další túru, ne-li víc. Absolutní životnost nemohu uvést, hlavně proto, že silně závisí i na vozidle a ujeté trase. V některých relevantních fórech se mluví o životnosti 2 000 km, přičemž s novým Enduro Trail XT+ zatím nejsou žádné skutečné dlouhodobé zkušenosti. Kromě toho mi to připadá dost málo. Můj odhad po těchto prvních 1 300 km je, že pneumatiku takhle rychle ohladíte jen s velkým podílem asfaltu, silným motocyklem a motivovanou plynovou rukou. Při jízdách s trochou zdrženlivosti v zápěstí a i s kilometry ujetými po měkkých lesních nebo polních cestách bych za realistickou považoval životnost 4 000 km nebo i více. Níže obrázek pneumatiky po zhruba 1 500 ujetých kilometrech pro srovnání.

Triumph Tiger 900 Rally Pro používal na naší cestě pneumatiku Mitas Enduro Trail XT+ na bezdušových ráfcích. Royal Enfield Himalayan naopak sází na klasické pneumatiky s duší. V případě Tigeru jsme nastavili tlak pro bahnité pasáže na 1,6 baru vpředu a 2,0 baru vzadu. Himalayan jel s 1,5 baru vpředu a 1,8 baru vzadu. Zásadně preferuji pneumatiky s duší, protože si tak v divočině dokážu poradit i v případě úderu do ráfku nebo proříznuté pneumatiky. Při poškození pneumatiky ostrými předměty se bezdušová pneumatika sice dá opravit jednodušeji, ale v krajním případě se stejně musí nouzově vložit duše, což u bezdušového ráfku není vždy tak snadné. Kvůli měkkým podmínkám na naší túře nehrozilo velké poškození pneumatiky, ale pokud chcete např. v Bosně jet vysokou rychlostí přes nemilosrdné kamenité pisty, je XT+ Dakar díky tvrdé kostře a heavy-duty gumové směsi dobře vybavený. Nevýhodou je, že se tvrdá pneumatika dá jen velmi obtížně ručně vypáčit z ráfku. Už u příbuzného E-09 si nejeden hobby šroubovák vylámal zuby při ručním přezouvání. Náš tip: s prasklou pneumatikou ještě opatrně kousek pokračovat, aby se guma díky prohýbání zahřála na teplotu, a pak co nejrychleji sundat teplou, tím měkčí pneumatiku z ráfku. To může trochu pomoct, XT+ ale i tak zůstává docela jistou výzvou při pit stopu v zelenině.

Segment adventure bike neustále roste, a tak i počet pneumatik pro smíšené nasazení. Pro všechny, kteří právě hledají vhodnou pneumatiku pro svou on-/offroad túru, se odvážím rychlého srovnání s konkurenčními pneumatikami, které přicházely v úvahu před cestou. Populární 50/50 pneumatiky, jako Metzeler Karroo 4, Heidenau K60 Ranger nebo Dunlop Trailmax Raid, jsem zvažoval, protože skvěle fungují na silnici a nabízejí slušný offroad výkon. Kvůli menší hloubce profilu a větším, blíže u sebe stojícím profilovým blokům byl ale problém v bahnitém terénu předvídatelný. Do užšího výběru se dostal i klasik mezi pneumatikami pro adventure bike, Conti TKC 80. Kvůli svému stáří je ale trochu kluzký za mokra a hlavně velké bloky na předním kole mi přišly příliš široké a ploché pro bahno a měkkou půdu. K výběru byl ještě Michelin Anakee Wild, oblíbená 50-50 offroad pneumatika NastyNilse, který ale na zpevněné silnici nejede tak plynule. Nakonec ale rozhodl hluboký profil pneumatiky Mitas a s tím spojená nejnižší nervozita při pohledu na předpověď počasí.

Mitas Enduro Trail XT+ je skvělá pneumatika pro všechny, kterým už offroad výkon běžných 50-50 pneumatik nestačí. S ní se dá suverénně pohybovat přes lehký až hrubý štěrk, lesní cesty a polní cesty, konec nastává až u lepivého bahna. Zároveň nejsou problém ani delší nájezdy po dálnici a za sucha se dá docela svižně projíždět asfaltovými zatáčkami. Jako je u blokových pneumatik obvyklé, je potřeba trochu času na zvyknutí si na vlastní pohyb bloků a opatrnost za mokra. Kdo plánuje velké túry, měl by kvůli vyšší životnosti, těžšímu naložení a prevenci možných defektů spíš sáhnout po verzi Dakar pneumatiky XT+.

Zní pneumatika Mitas Enduro Trail XT+ Offroad zajímavě? Další informace o vlastnostech a dostupných rozměrech Enduro Trail XT+ najdete na webu Mitas.