Aprilia Dorsoduro 750 v retrotestu: Nadčasový italský charakter

Byl slunečný dubnový den roku 2008, když jsem přistál na římském letišti. Očekávání byla jako vždy u italských tiskových prezentací: doufáte v to nejlepší, ale připravujete se na nejhorší. Tentokrát m však čekalo překvapení. Dorsoduro 750 už na m čekalo motocykl, který ml znovu definovat hranici mezi Supermoto a Naked Bike.

Dodnes si pamatuji moment, kdy jsem poprvé uvidl černý testovací stroj. Vedle nj stála verze s pozlacenými ráfky a červeným designem, která m okamžit okouzlila dokud m eventová manažerka nenasmrovala k sériové verzi. Ale i bez doplňků Dorsoduro vyzařovalo zvláštní přítomnost. Kvalitn zpracovaný rám, výrazná kyvná vidlice a promyšlené linie okamžit prozradily: Tohle není žádná obyčejná motorka.

Motor V2 o objemu 750 ccm jsem již znal z modelu Shiver, ale v Dorsoduru se prezentoval mnohem vyspleji. Elektronické ovládání plynu (ride-by-wire) se třemi různými mapováními Sport, Touring a Rain bylo tehdy skutečným technologickým skokem. S výkonem 92 koní a 82 Nm se výkon přesn trefil do sladkého bodu mezi každodenní použitelností a radostí z jízdy. Co m tehdy obzvlášť ohromilo: bylo možné bez problémů projet celou horskou etapu na stejný převodový stupeň, tak pružný byl motor.

O 15 let pozdji se ukazuje, že počáteční skepse vůči elektronickému ovládání plynu byla neopodstatnná. V diskusních fórech majitelé hlásí úžasnou spolehlivost systému. Bhem let se však objevily nkteré typické slabiny. Vodní pumpa má tendenci po zhruba 40 000 kilometrech unikat a sekundární řetz vyžaduje častjší seřízení než u srovnatelných modelů.

Komunita udlila motoru překvapiv dobré hodnocení. Počáteční obavy ohledn elektroniky se nepotvrdily naopak. Mapování bylo bhem výrobní doby díky aktualizacím ješt vylepšeno. Údržbové intervaly každých 10 000 kilometrů jsou praktické, přičemž kontrola ventilových vůlí každých 20 000 kilometrů je u V2 trochu náročnjší. asto zmiňovanou kritikou je malá 12litrová nádrž, která na delších cestách vyžaduje pravidelné zastávky pro doplnní paliva.

Vývoj ceny Dorsoduro 750 ukazuje zajímavý trend. Po počáteční ztrát hodnoty se trh ustálil na 3 500 až 5 500 eurech, v závislosti na stavu a nájezdu. Dobře udržované exempláře první série dokonce mírn vzrostly na hodnot trend, který je u charakterních italských motocyklů pomrn bžný.

To, co tehdy začalo jako odvážný krok do nového segmentu, se ukázalo být prozíravým vývojem. Dorsoduro 750 bylo v mnoha ohledech před svou dobou. Elektronické řízení motoru, které je dnes standardem, fungovalo už tehdy překvapiv dobře. Rovnováhu mezi každodenní použitelností a sportovním nasazením zvládá Dorsoduro i po 15 letech přesvdčiv.

Pro koho je Dorsoduro 750 dnes tou správnou volbou? Kdo hledá charakterní motocykly s moderní technikou a nechce následovat mainstream, najde zde zajímavého kandidáta. Přimřený výkon, přívtivá charakteristika a vyvážený podvozek dlají z Dorsodura zajímavou volbu i pro znovuzačínající jezdce. Je však třeba být připraven na italský temperament a pravidelné zastávky na tankování.

S odstupem se musím usmívat: počáteční skepse na římském letišti byla zcela neopodstatnná. Dorsoduro 750 se ukázalo být překvapiv nadčasovým jak ve svém designu, tak v technickém konceptu. Skutečný charakterní herec v tom nejlepším smyslu, který obohatil rychle se mnící motocyklový svt o fascinující prvek.