Test MV Agusta Superveloce 1000 Serie Oro

Jezero Lago di Varese, nacházející se v Lombardii na severu Itálie, je skutečným rájem pro motorkáře. Malebná krajina, zatáčky a úchvatné výhledy činí tuto oblast nezbytnou destinací. Od 90. let jsou zde přímo na břehu jezera vyrábna také umlecká díla od MV Agusta. Práv zde začíná i moje jízda na Superveloce 1000 Serie Oro. Testovací trasa vede podél břehu jezera Orta a dále na Monte Mottarone, kterou jsem pro vás zaznamenal na Calimoto.

Monte Mottarone se majestátn tyčí mezi Lago Maggiore a jezerem Orta. S výškou 1 491 metrů nabízí jeden z nejlepších výhledů v celé oblasti. Za jasnjších dnů, než byl náš testovací den, lze z jeho vrcholu vidt až k čtyřtisícovkám Alp na severu a rozprostírající se Pádskou nížinu na jihu a vede až na vrchol asfaltová cesta. Vine se v nesčetných zatáčkách nahoru po hoře a nabízí přitom stále znovu působivé výhledy na okolní krajinu. Trasa je rozmanitá a vyžaduje jak od jezdce, tak od stroje hodn. Serpentiny a ostré zatáčky sice nenabízejí ideální prostředí pro využití silných stránek MV Agusta Superveloce 1000 Serie Oro, ale poskytují příležitost odhalit, zda se tento noblesní stroj dokáže dobře pohybovat i v bžném provozu.

MV Agusta Superveloce 1000 Serie Oro není jen motocykl, je to sen na dvou kolech. Už při prvním pohledu má človk pocit: Tady MV Agusta vytvořila nco opravdu zvláštního. Winglets, které jsou jinak nkdy připojeny bez lásky, jsou integrální součástí designu. V rozhovoru s hlavním designérem Stephanem Zachem jsem se ho zeptal na zvláštní formální jazyk, který mi připomíná letectví. Odpovdl, že tuto asociaci slyší často, ale při vývoji projektu se vlastn ohlížel na bohatou historii MV Agusty, zejména na éru Tamburiniho. Zdůrazňuje, že winglets, které dominují vozidlu, nejsou jen trendem, ale mají v tomto motocyklu také velmi jasný úkol. Při procházení historických knih MV Agusta našel inspiraci v modelech GP500, které již v 70. letech používaly winglets, i když jen na dv kola ve Spa. Poté musely první winglets v historii závodů ustoupit, protože motory nebyly dostatečn silné.

Zde bych chtl předem poznamenat, že Horvath již napsal velmi přehlednou představovací zprávu o Superveloce 1000 Serie Oro, na kterou tímto odkazuji. V následujících řádcích se chci zamřit na jízdní vlastnosti v praxi na venkovských silnicích. Z úcty, respektu a nedostatečných finančních prostředků v případ potřeby jsem se ve srovnání s potenciálem Superveloce 1000 pohyboval v pomalém tempu. Na veřejných silnicích se taková raketa stejn nedá jezdit na hranici možností. Následuje tedy test v bžném provozu.

Polopasivní podvozek Öhlins je také u modelu Superveloce 1000 Serie Oro skutečnou básní. Nastavení probíhá v zásad analogicky ke čtyřem jízdním režimům. V režimu Custom lze pak všechny parametry individuáln přizpůsobit, pokud by človk nebyl s přednastaveními spokojen. Na okreskách podél naší trasy jsem byl s režimem Sport vždy dobře obsloužen. Superveloce Mille nabízí neuvřiteln přímý pocit z předního kola. Máte pocit, že jste jedno se silnicí. Zároveň máte díky elektronice v každé situaci více zbytkového komfortu než u bžn nastavitelných podvozků, jako je tomu u modelu Superveloce 800 S, který jsem ml možnost řídit předchozí den jako přípravu.

Jízdní režimy Rain, Sport, Race a Custom nenechávají žádná přání nesplnná. Režim Rain zajišťuje jemnou a bezpečnou jízdu za dešt, zatímco režim Sport nabízí dokonalou rovnováhu mezi výkonem a pohodlím. V režimu Race ukazuje Superveloce svůj plný potenciál. V praxi je ideální režim Sport, reakce pedálu v režimu Race patří spíše na závodní trať. Na spojovacím úseku na tangenciální dálnici m to ale přece jen popadne: Od 150 km/h začíná skutečná zábava. Motocykl se cítí neuvřiteln stabilní a vzduchový polštář na hrudi vás doslova nese. Sportovní jízdní pozice vyvolává chuť na rychlost, zejména na zatáčkovitých úsecích autostrady. Cítíte, že tento motocykl byl postaven pro vysoké rychlosti. Testovací jezdec, který m vede Lombardií, mi při obd prozradí, že na oválu v Nardu při rychlosti 305 km/h sundal levou ruku z řídítek a poslal produktovému manažerovi fotografii. Stabilita je tedy u MV Agusta brána vážn.

Zvláštním vrcholem je přizpůsobitelná kyvná vidlice na MV Agusta Superveloce Serie 1000 Oro. Lze využít dv různé polohy, bu pro vtší tlak na přední kolo a tím lepší kontrolu nad přední částí, nebo pro vtší tlak na zadní kolo a tím lepší trakci při zrychlování. Ob nastavení lze přizpůsobit bhem nkolika minut pomocí otočné hliníkové desky vlevo na motocyklu.

Abychom se vyhnuli přílišné chvále, rád bych upozornil i na slabiny MV. Za prvé, vývoj tepla při nízkých rychlostech není zanedbatelný, a za druhé, polomr otáčení, jako u všech MV Agusta s výjimkou Enduro Veloce, je srovnatelný s polomrem středn velkého zájezdového autobusu. Okouzlující krásné sedlo z Alcantary a kůže s prošívanými švy, na kterém jsem ml tu čest sedt, přesvdčuje spíše svou kvalitní optikou než komfortem vhodným pro dlouhé trasy.

Jedna vc hned na začátek: Superveloce 1000 Serie Oro splňuje pouze normu Euro 5 a nikoli ješt přísnjší normu Euro 5+. Přesto je neuvřitelné, jak osvobozen může speciáln pro 1000ccm vyvinutý titanový výfukový systém od specialisty Akrapovič předvést svůj nádherný zvuk. Při nízkých otáčkách posloucháte mohutné praskání, které se uprostřed rozvine do výrazného vibrata a v 5ciferném rozsahu vyvrcholí melodickým křikem.

Analog k optickému podkladu lze také zažít tlak v sedle, který přináší čtyřválcový agregát. Síly je vždy dostatek, mechanické zvuky jsou témř neznatelné. V extrémn úzkých prudkých zatáčkách, jako jsou ty na Mottarone, je však třeba mít trochu trplivosti, než se řadový čtyřválec zvedne z nízkých otáček, i když je zařazen první rychlostní stupeň. Ale pak to jede! Digitální otáčkomr rychle stoupá a díky 16 radiálním titanovým ventilům a DLC-potaženým vačkám se tah stává stále vehementnjším. Nad 10 000 otáček se pak rozhoří ohňostroj, který je i v dob všudypřítomných V4-agregátů dechberoucí a vrcholí až při 14 000 otáčkách.

Motorelektronika je na nejnovjší úrovni. Osmistupňová kontrola trakce samozřejm pracuje v závislosti na úhlu náklonu, reakce pedálu přes ride-by-wire je čist nastavená. Vyzkoušení Launch Control jsem považoval za svatokrádež. To by mli vyzkoušet sami šťastní majitelé. Překvapivé: Superveloce 1000 má intuitivn ovladatelný tempomat na palub.

Brzdový systém od Brembo je naprosto špičkový. Přední kotouče o průmru 320 mm a radiáln montované třmeny Stylema zajišťují silný a přesný brzdný účinek. Zde výkon přesn odpovídá účelu tohoto vysokorychlostního silničního sportovního motocyklu. Jako referenci z automobilového svta má MV Agusta na mysli Porsche GT3. Neuvřiteln rychlé vozidlo s použitelným zbytkem praktického využití. Speciáln pro Superveloce vyvinutá verze pneumatiky Pirelli Diablo Supercorsa SP V4 s červeným pruhem na boku dodává motocyklu další vizuální přitažlivost.